ČNB zvýšila klíčovou sazbu na 5 %, je připravená jít i dál
Na 5 % zvýšila na svém dnešním zasedání Bankovní rada České národní banky (ČNB) svoji klíčovou dvoutýdenní repo sazbu. I když v minulosti proražení této hranice bankéři nepředpokládali, podle guvernéra Jiřího Rusnoka jsou nyní připraveni v případě potřeby zvyšovat znovu.
Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování sazeb proto, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, řekl na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky ČNB se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.
Komentář SH: ČNB tak pokračuje ve své prioritizaci cenové stability, kterou má konec konců jako hlavní cíl, spolu se stabilitou finančního sektoru. Tím se liší například od amerického Fed, který hledí stejnou měrou i na zaměstnanost a ekonomický růst. Původně guvernér předpokládal, že inflace začne postupně oslabovat. A protože ČNB pracuje s tím, že dopad sazeb do ekonomiky se projevuje s mnohaměsíčním zpožděním, nečekal, že bude třeba dalšího přitvrzování. Vpád Ruska na Ukrajinu ale znovu zatlačil na energie a suroviny, narušil řadu dodávek a lze proto předpokládat, že nabídka v řadě sektorů nebude zvládat obsloužit poptávku. Tím pádem ceny dál porostou.
Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Rizika a nejistoty jsou znatelně proinflační, což potřebu výrazně přísnější měnové politiky zřejmě po delší dobu
Upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. „Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ řekl.
Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na počátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 korun za euro.
Pro dnešní zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady. Dva hlasovali pro sazby beze změny. Základní úroková sazba je nejvýš od roku 2001.
