Čína roste, jakoby neměla žádné problémy

Ne všechny země světa se potýkají s pomalým oživením ekonomiky po covidu. Čína to bere hákem a její HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 7,9 procenta.

Analytici přitom čekali ještě o dvě desetiny víc. V prvním čtvrtletí dosáhl růst dokonce 18,3 procenta. Ovšem je třeba mít na paměti, že právě loňský první kvartál nejvíc postihlo vypuknutí koronavirové krize se všemi dopady.

Nakonec i přesto zaznamenala země za celý rok mírný růst HDP, což se žádné jiné ekonomice světa nepovedlo.  Jako důvody se uvádějí jak státní podpory, tak skutečnost, že velkou část čínského exportu tvoří spotřební elektronika, po níž během pandemie stoupla poptávka.

Současně ale také z Číny přicházejí zprávy o rostoucích cenách, a to bydlení ale i potravin. Země draka tak sice z hlediska ekonomické výhodnosti neustále dotahuje USA, je ale otázkou, nakolik tento vývoj podporuje její vnitřní stabilitu. Starší výzkumy ukazují, že růst bohatství většinou vede k rozvoji demokracie a svobody. Ale třeba takový Singapur tomu moc neodpovídá. A Čína také ne.

Je zajímavé, že koncem loňského roku analytici očekávali pro letošní rok podobný růst jako u Číny třeba pro Francii, v obou případech přes sedm procent. Ještě víc věřili Indii. Že by kvůli rostoucím cenám surovin, které tzv. u zemí BRIC tvoří podstatnou část exportu?

Proti předchozímu čtvrtletí čínská ekonomika vykázala nárůst o 1,3 procenta, čímž překonala odhady analytiků. Ti podle Reuters odhadovali růst 1,2 procenta.