Češi chtějí uhelné elektrárny nechat v provozu 15 i více let

Ilustrační foto: Steve Buissinne z Pixabay

Česko by si mělo ponechat déle v provozu uhelné elektrárny. Takový vzkaz vyslali účastníci průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, který se zaměřil na vnímání plánovaného útlumu těžby uhlí a změn v energetice. Zatímco polovina lidí vnímá uhlí jako energetický zdroj pozitivně, 3 lidé z 10 negativně. 

Za přiměřený časový horizont pro odchod od uhlí považuje většina respondentů 10 až 15 a více let, a to hlavně z důvodu, že stát nemá náhradu. Naopak jen čtvrtina je pro rychlejší útlum, argumentuje přitom znečištěním životního prostředí. Za nejzávažnější následek útlumu uhlí lidé považují výrazné zdražení energie. 

„Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice. Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ říká Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.

Nejjednoznačnější odpovědi zazněly v otázce energetické nezávislosti. Že by ČR měla zůstat ve výrobě energií soběstačná, si myslí 8 z 10 respondentů. Nákup elektřiny ze zahraničí považuje za finančně náročný 75 % dotázaných a 7 z 10 se obává, že by to mohlo oslabit konkurenceschopnost naší ekonomiky. 

Se závislostí ČR na dovozu elektřiny počítá státní energetická politika. Provozovatelé uhelných elektráren zvažují jejich odstavení přibližně kolem roku 2027. „Dovoz elektřiny neznamená její zdražení,“ řekl v polovině června ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Proces týká také celkem 18 velkých hnědouhelných tepláren a závodních energetik. Ty představují také výrobu 11,4 TWh elektřiny (v roce 2022), tedy zhruba pětinu čisté české spotřeby za loňský rok. Státní energetická koncepce už ale nepíše, odkud by se elektřina měla dovážet.

Připravovaná státní energetická koncepce do budoucna počítá s tím, že základem české energetiky budou jaderné a obnovitelné zdroje. Téměř polovina respondentů průzkumu STEM/MARK to považuje za dostatečné řešení energetické situace v ČR, zároveň se však domnívá, že bychom si i tak zatím měli ponechat uhelné elektrárny.

Průzkum se dále věnoval významu státu a šíření informací v oblasti energetické transformace. Dvě třetiny lidí soudí, že odchod od uhlí by se měl odehrát v režii státu, případně ve spolupráci s těžebními společnostmi. Respondenti dále uvedli, že stát plánovaný útlum těžby prezentuje nedostatečně. Poukazuje na to i jejich povědomí o státní energetické koncepci: polovina si myslí, že neexistuje a 37 % si její existencí není jistá. Přestože dvě třetiny dotázaných zaznamenaly připravovaný útlum uhlí, zhruba stejné množství lidí by ocenilo více informací o tomto tématu. Nejvyšší informovanost vládne mezi muži, lidmi nad 60 let a vysokoškoláky

 Výzkum agentury STEM/MARK proběhl letos na jaře postupně ve třech fázích. Po prvotním bleskovém a kvalitativním dotazování následovalo závěrečné kvantitativní šetření. Reprezentativní vzorek 1030 osob starších 18 let byl sestaven podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Sběr dat proběhl v období 15. až 22. května 2024.