Část členů ECB chce zvýšit sazby tak, aby vyvolaly recesi

,
Ekonomika
2 min.

Část členů a představitelů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.

Sídlo ECB ve Frankfurtu. Fotka od Sven Förter z Pixabay

Inflace v eurozóně už se dostala nad deset procent, v říjnu podle předběžných údajů činila 10,7 procenta. ECB nyní zvyšuje sazby rekordním tempem, i když ekonomika eurozóny směřuje k recesi. To přimělo některé centrální bankéře, aby začali zvažovat přínosy budoucího zvýšení úroků proti riziku pro hospodářský růst.

Podle členky Rady guvernérů ECB Isabel Schnabelové, známé upřednostňováním vyšších nákladů na půjčky, by centrální banka měla ve zvyšování sazeb pokračovat a pravděpodobně se dostat až do takzvaného „restriktivního teritoria“. Depozitní sazba, kterou komerční banky platí za své krátkodobé úložky přebytečných peněz u ECB, teď činí 1,5 procenta a ekonomové odhadují, že neutrální úroveň, která není ani restriktivní, ani stimulační, je někde mezi 1,5 a dvěma procenty.

Komentář SH: Debata jasně ukazuje na nejvtší slabinu eura. Jakmile by ECB začala sledovat primárně jen měnovou stabilitu a inflaci, mohlo by to část zemí posunout až k bankrotu. Euro umožnilo státům, jako je Itálie, žít na dluh mnohem veseleji, než kdyby měly vlastní měnu. Celá Evropa za to platí inflací. Teď je v klinči a může jen volit mezi dvěma zly.

„Teď není v měnové politice čas na pauzu,“ řekla Schnabelová posluchačům ve slovinské centrální bance. „Budeme muset sazby dál zvyšovat, pravděpodobně do restriktivního pásma,“ dodala. Stejnou předpověď pak připojili ve stejném panelu i moderátor akce, guvernér slovinské centrální banky Boštjan Vasle, a také jeho slovenský protějšek Peter Kažimír. Schnabelová také poukázala na indikátory, které naznačují, že vysoký cenový růst by mohl v eurozóně zakořenit, jmenovala například riziko dalšího růstu mezd.

ECB na konci října zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.