Americký Fed zvýšil svou základní sazbu o 0,75 procentního bodu

Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích.

Míra inflace za květen ve Spojených státech amerických překvapivě vystoupila na 8,6 %, ačkoliv analytici se domnívali, že vrcholu dosáhla už v dubnu, kdy činila 8,3 procenta. Inflace v USA je teď nejvyšší od konce roku 1981. Fed přitom označuje za inflační cíl 2 procenta. Banka zdůraznila, že se jej hodlá držet.

Zástupci Fedu očekávají, že základní sazba do konce roku 2022 vyšplhá na 3,4 procenta. V březnu jejich výhled činil 1,9 procenta.

Americká centrální banka zároveň snížila výhled růstu americké ekonomiky. Podle aktuálního odhadu poroste tempem 1,7 %, zatímco v březnu Fed předpokládal 2,8 procenta.

Výhled inflace Fed naopak zvýšil. Banka v tomto ohledu upřednostňuje index výdajů na osobní spotřebu (PCE). Podle tohoto měřítka inflace v USA letos podle centrální banky vzroste o 5,2 procenta. V březnu její predikce hovořilo o zvýšení o 4,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti podle zástupců Fedu na konci letošního roku dosáhne 3,7 % oproti březnovému výhledu 3,5 procenta. V květnu míra nezaměstnanosti v USA činila 3,6 procenta.