Americké úrokové sazby stouply o půl procentního bodu

Americká centrální banka (Fed) včera na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 % ze zářijového odhadu 1,2 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se neblíží tomu, aby ohlásila vítězství nad vysokou inflací.

Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvyšoval základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu. Investoři před zprávou centrální banky očekávali, že Fed v únoru a březnu zvedne základní úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu.

Centrální banka uvedla, že příští rok předpokládá zvýšení úrokových sazeb úhrnem minimálně o 0,75 procentního bodu. V roce 2024 sazba podle aktuální projekce banky klesne na 4,1 % a v roce 2025 dosáhne 3,1 procenta. Zářijové prognózy předpokládaly, že sazby budou o něco nižší.

„Údaje o inflaci v říjnu a listopadu ukazují vítané snížení,“ řekl Powell na tiskové konferenci. „Bude však zapotřebí podstatně více důkazů, abychom získali jistotu, že inflace je na trvalé cestě k poklesu.“ V závislosti na hospodářských datech zůstává tedy podle agentury Bloomberg ve hře zvýšení úrokových sazeb v únoru o půl procentního bodu. „Obnovení cenové stability bude pravděpodobně vyžadovat udržení restriktivní měnové politiky po nějakou dobu,“ řekl Powell.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA minulý měsíc opět zpomalilo, z říjnové hodnoty 7,7 % míra inflace klesla na 7,1 % a je nejníže od loňského prosince.

Inflace bude podle Powella přetrvávat zejména v sektoru služeb, který je náročný na pracovní sílu, jíž průměrné mzdy rostou rychlým tempem pět až šest procent ročně. „Takže možná budeme muset zvednout sazby výše, abychom se dostali tam, kam chceme,“ konstatoval šéf Fedu.

„Podle našeho nynějšího úsudku jsme ještě nedosáhli dostatečně míry restriktivní měnové politiky,“ řekl dále šéf Fedu. „Budeme pokračovat ve vytyčeném kurzu, dokud nebude práce hotova.“

Inflace podle centrální banky zůstane nad dvouprocentním cílem Fedu přinejmenším do konce roku 2025 a do konce příštího roku se bude stále pohybovat nad třemi procenty. Banka v tomto ohledu upřednostňuje index výdajů na osobní spotřebu (PCE).

Zástupci Fedu očekávají, že zvyšování úrokových sazeb zvedne míru nezaměstnanosti, která nyní činí 3,7 %, na 4,6 % v posledním čtvrtletí příštího roku. Na této úrovni podle tvůrců měnové politiky zůstane až do roku 2024. Před třemi měsíci zástupci Fedu předpokládali, že míra nezaměstnanosti vzroste na 4,4 procenta.

„Fed si může dovolit jít se sazbou nahoru pomaleji, protože dobré zprávy hlásí i tamní trh práce, a to jak v oblasti nových, tak pokračujících dávek v nezaměstnanosti. Jejich počet je prakticky totožný jako začátkem roku 2020. Příliš rychlý růst sazeb by mohl přiškrtit výkon ekonomiky, což by znamenalo problémy právě na trhu práce, ale tohoto scénáře se zatím Fed bát nemusí,“ hodnotí rozhodnutí Fedu Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. „Další kroky Fedu budou odvislé od růstu cen a vývoji na trhu práce. Pokud vše půjde dobře jako dosud, spotřebitelské ceny by měly postupně snižovat své tempo růstu a pomalu se stáčet v meziročním vyjádření dolů. V žádném případě to neznamená, že by se mělo začít zlevňovat, ale nebude se zdražovat tak rychle. Strop sazeb Fedu by měl být u hranice 5 %, takže se dá očekávat ještě alespoň jedno zvýšení sazeb.“

Hlavní americké akciové indexy po zprávě Fedu smazaly zisky a oslabují. Dolar mírně posílil ke koši měn, později ale o zisky přišel a klesá. Výnosy dluhopisů americké vlády vzrostly.