Nejistota s plynem zvyšuje poptávku po topení dřevem
Během letošní topné sezony bylo možné vysledovat náznaky příklonu spotřebitelů k vytápění dřevem. Důvodem byly zejména rostoucí ceny plynu a elektřiny, v posledních týdnech pak také sílící debata o možném omezení dodávek ruského plynu. Odborníci však dodávají, že uživatelů, kteří se ke změně zdroje vytápění rozhodli už během topné sezony, byly pouze jednotky procent. Větší změny v preferencích podle nich mohou nastat spíše poté, co lidé obdrží vyúčtování za loňský rok, tedy zpravidla až s koncem topné sezony.
„Již několik let roste zájem o vytápění dřevní biomasou, konkrétně kusovým dřevem, případně dřevními lisovanými briketami. V posledním půlroce poptávka stoupá velmi strmě. Lze to pozorovat i na rostoucím zájmu o práci kamnářských firem, sehnat pro nějaký dohledný termín řemeslníka v tomto oboru je téměř nemožné,“ říká prezident Cechu kamnářů ČR Libor Soukup. Podle něj přitom během poslední topné sezony platilo, že pokud měli lidé alternativu a vedle elektrokotle či plynového kotle mohli využít kotel na dřevo, kachlová či krbová kamna, zpravidla tak učinili.
Podobný pohled v tomto směru sdílí i Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která vyrábí krbové a kamnové vložky. „Zájem o vytápění dřevem jednoznačně roste, lidé vnímají toto palivo jako stabilní, ekologické a cenově přijatelnější než elektřinu či plyn. V posledních měsících sledujeme větší zaměření zejména na akumulační systémy, které zvládnou vytopit celý dům na jedno až dvě přiložení,“ prohlásil Banasinski.
K extrémnímu odlivu od vytápění plynem či elektřinou v uplynulé topné sezoně však podle odborníků nedošlo. Potvrzuje to i vedoucí katedry technických zařízení budov z Fakulty stavební ČVUT v Praze Karel Kabele. „Změna zdroje vytápění v průběhu topné sezony není úplně jednoduchá, i vzhledem k tomu, že se jedná o poměrná nákladnou záležitost. Nemám informace o tom, že by docházelo k okamžitým masivním změnám,“ upřesnil.
Banasinski ale tvrdí, že mnoho lidí o změně zdroje vytápění uvažuje v horizontu několika příštích měsíců. Důvodem je i skutečnost, že si řada uživatelů zhruba od začátku roku začala plyn jako zdroj vytápění spojovat s nejistotou. „Tento postoj ještě akceleroval vývoj posledních týdnů a debata spojená s možnými omezeními dodávek ruského plynu. Do preferencí uživatelů se současné dění propisuje poměrně silně,“ zdůraznil jednatel společnosti Hoxter. Případné zásadnější změny z hlediska volby způsobu vytápění ovšem očekává až po konci topné sezony. „Vliv na to budou mít zejména vyčíslené náklady ve vyúčtování za uplynulý rok.“
Jeho slova potvrzuje i Karel Kabele z ČVUT. „Co se týká chování uživatelů, domnívám se, že zvýšení cen energie dolehne v plné síle po vyúčtování, pokud uživatel uvidí zásadní rozdíl,“ řekl. Ve velmi podobném duchu se pak vyjádřil také analytik Raiffaisenbank David Vagenknecht: „Zatímco ve druhé polovině roku 2021 již začaly velkoobchodní ceny energie svižně narůstat, do ceníků domácností se zdražování plně promítne až letos. Regulované ceny byly výrazněji navýšeny až od letošního ledna. Takže snaha snižovat spotřebu elektřiny by měla být pozorovatelná teprve v tomto roce.“
Podle něj šlo přitom loni i přes strmé zvyšování cen energie pozorovat růst spotřeby elektřiny. Podobně jako v roce 2020 na to měla vliv zejména protiepidemická opatření, kvůli kterým lidé trávili doma více času. „Spotřeba elektřiny v roce 2021 meziročně znovu vzrostla, odklon od tohoto zdroje energie tedy data neukazují,“ doplnil. Případné snížení spotřeby energie lze přitom odhadnout podle takzvané cenové elasticity, se kterou pracuje Česká národní banka: při zvýšení cen energií o 1 % dojde zároveň ke snížení spotřeby o zhruba 0,75 procenta. Pokud by tedy ceny energií vzrostly od 20 %, klesla by v návaznosti na to spotřeba o necelých 14 procent.
Loňský růst cen elektřiny a plynu nahrával kromě dřeva i jiným energetickým alternativám, například fotovoltaice. „Zájem o ni v Česku vloni stoupl několikanásobně, instalovaly se 62 megawatty fotovoltaiky převážně na střechy rodinných domů. Meziroční nárůst činil 20,6 procenta. Na růstu se podílí kromě cen energie i dotace. Instalace fotovoltaiky tedy v Čechách výrazně roste, v porovnání s ostatními státy je to však jen malý zlomek,“ řekl Jiří Zilvar z portálu TZB-info. Instalovaný výkon fotovoltaiky v celé Evropské unii v loňském roce se zvýšil o 34 procenta.
