Žádosti o přidání evidují 93 % firemních personalistů

Ilustrační foto: SnapwireSnaps z Pixabay

Mezi personalisty plánuje plošné navýšení mezd během letošního roku téměř čtvrtina firem. Přidávat svým zaměstnancům naopak určitě nebude 21 % z nich. Téměř dvě třetiny dotázaných personalistů aktuálně evidují žádosti o navýšení mzdy od více než desetiny zaměstnanců. Ukázal to společný průzkum firem Edenred a Recruitment Academy mezi personalisty.

Pro mnohé zaměstnance však není číslo na výplatní pásce vším. Specifická je tím zejména generace Z. Přitom 63 % personalistů pozoruje, že si její příslušníci oproti ostatním věkovým skupinám více cení svého času. Všímají si i většího důrazu na vyváženost osobního a pracovního života, časovou flexibilitu či wellbeing.

Alespoň části svých zaměstnanců zvedne během letošního roku mzdy 42 % firem. Vyplývá to ze společného průzkumu společnosti Edenred a Recruitment Academy mezi personalisty. Plošně svým zaměstnancům zvýší výplaty 23 % oslovených firem. Pětina oslovených firem naopak v letošním roce valorizaci mezd neplánuje. Zbylých 37 % oslovených firem se chce rozhodnout podle dalšího vývoje.

Data přitom ukazují, že je mezi zaměstnanci o navýšení mezd zájem. Hned 63 % oslovených personalistů v průzkumu uvedlo, že žádost o přidání eviduje od více než desetiny zaměstnanců firmy, 24 % personalistů dokonce uvádí, že si o zvýšení mzdy řekla více než čtvrtina zaměstnanců. Žádné žádosti o vyšší výplatu letos neeviduje jen 7 % personalistů. Podle údajů Českého statistického úřadu byla průměrná měsíční mzda v prvním čtvrtletí roku 43 941 korun, medián mezd činil 36 651 korun.

„Kvůli obtížnější ekonomické situaci a vysoké inflaci v loňském roce nerostly mzdy tak rychle, jako spotřebitelské ceny, což vedlo k poklesu reálných mezd. Není proto překvapením, že si velká část zaměstnanců o přidání aktivně říká. A nemalá část firem se snaží jejich požadavkům vyhovět. Ani zdaleka to však neplatí u všech,“ komentuje výsledky průzkumu Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. „Důležitou roli zde hraje i dlouhodobý trend, kdy se firmy snaží na trhu práce odlišit nejen výší mzdy, ale i nabídkou nových a atraktivních benefitů s přidanou hodnotou.“

Příslušníci generace Z, tedy zaměstnanci mladší 27 let, v porovnání s ostatními věkovými skupinami si více cení svého času, všímají si 63 % dotázaných personalistů. To v praxi například znamená, že jsou méně ochotní pracovat nad rámec běžné pracovní doby nebo na dovolené. Toho, že je pro ně důležitější vyváženost osobního a pracovního života, si všímá 56 % personalistů. Tuto skutečnost tak musí firmy, které chtějí zaměstnance přilákat, dostatečně zohlednit v celém svém fungování – od základního rozvržení pracovní náplně až po nabídku zaměstnaneckých benefitů.

„Aby firmy při náboru mladých talentů uspěly, musí se přizpůsobit hodnotám generace Z. V praxi to vypadá tak, že někteří personalisté lákají na práci z domova, flexibilní pracovní dobu nebo možnost podílet se na smysluplných projektech. Tím to však nekončí. Mladí uchazeči o práci často hledají pracoviště, kde budou slyšeni a respektováni. Zároveň vyžadují prostředí, které jede na vlně moderních technologií a nabízí prostor pro kariérní rozvoj. Na toto vše dnes musí personalisté umět reagovat,“ říká José Kadlec, spoluzakladatel personální agentury GoodCall a ředitel Recruitment Academy.  

Obzvláště důležitým pojmem se v personalistice v posledních letech stal wellbeing, jinými slovy duševní a fyzická pohoda zaměstnanců. Podle průzkumu registruje 49 % personalistů největší důraz na wellbeing právě mezi mladou generací Z. Stále více se o něj však zajímají lidé všech věkových skupin. Řada českých firem proto v dnešní době nabízí zaměstnanecké benefity cílící právě na podporu duševní a fyzické pohody zaměstnanců.

„Péče o wellbeing je nesmírně důležitá. Je to investice, která se vždy vyplatí. Zaměstnanci pracující v přívětivém prostředí, které myslí na jejich potřeby, jsou nejen spokojenější, ale i produktivnější. Firma, která se stará o své zaměstnance, se navíc stává atraktivnějším zaměstnavatelem,“ vysvětluje Aneta Martišková.