Trh hypotečních úvěrů se v květnu možná vrátil k růstu
Trh hypotečních úvěrů by se v květnu mohl po dubnovém propadu opět vrátit na růstovou křivku. Předpovídá to David Eim, předseda představenstva poradenské a analytické společnosti Gepard Finance.
Objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů v dubnu klesl o 12,8 % ve srovnání s březnem na 9,43 miliardy korun. Z toho nových úvěrů bylo poskytnuto za 8,2 mld. Kč, o 11,2 % méně, refinancované úvěry činily 1,23 mld. Kč a spadly tak proti březnu o 22,6 % níže. Meziročně se celkový objem poskytnutých úvěrů snížil o 41,3 %. Ve srovnání s dubnem 2021 propad činil 76,3 procenta. Ve svých statistikách to uvádí Česká národní banka (ČNB.
„Po březnovém částečném vzdutí objemu poskytnutých hypotečních úvěrů došlo v dubnu opět k částečnému propadu. To jsme věděli už v polovině měsíce z dat Hypomonitoru a oficiální data České národní banky to jen potvrdila,“ komentuje dění na trhu David Eim. „Na základě interních dat Gepardu Finance se domnívám, že výsledky celého trhu za měsíc květen budou opět přece jen o něco zajímavější. Dovolil bych si predikovat až někam k 12 miliardám korun. Je to samozřejmě jen kvalifikovaný odhad, ale subjektivně se zdá, že přece jen ty úplně nejhorší měsíce jsou za námi.“
Úrokové sazby nadále stagnují. Naprostá většina bank nechala sazby v minulém měsíci beze změn. „Pouze Raiffeisenbank přistoupila k mírnému zvýšení úrokových sazeb, ale jako vždy v tomto kontextu zdůrazňuji, není dostačující říci, že nějaká banka zlevňuji či zdražuje, ale musíme se také ptát z jaké úrovně k takové změně dochází,“ říká Eim. „Zdražení jedné banky na trh jako celek nemá žádný dopad. Hned první den v červnu spustila dočasnou akci Komerční banka, když vyhlásila pětileté a delší fixace se sazbou ‚již od‘ 5,49 % p. a. Podmínkou je kromě standardní domicilace také rizikové pojištění a správnější tedy je spíše mluvit o sazbě 5,59 %. p. a. s možností dodatečné slevy za ‚cross sell‘“.
Na výši úrokových sazeb má zásadní vliv inflace a určování základních úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Nyní je dvoutýdenní repo sazba na 7 procentech. „Dokud ČNB nenabude jistoty, že hrozba inflace je zažehnána, nebude mít vůli úrokové sazby začít snižovat. Z toho důvodu je sledování vývoje inflace i pro náš obor poměrně zásadní pro predikci budoucího vývoje,“ říká k tomu Eim. „Meziroční inflace je stále dvouciferná, ale význam má bezesporu i sledování meziměsíční inflace. Z pouhých dvou měsíců zatím těžko hodnotit, ale každopádně mohou skýtat naději, že stabilizace cenové hladiny je na dohled. Z tohoto předokladu zjevně vychází i ti členové bankovní rady, kteří se vyjadřují, že během prázdnin se meziroční inflace dostane pod 10 %. Než by ale pokles inflace bylo možno považovat za impuls ke snižování sazeb, musel by se trend potvrdit mnohem jednoznačněji. To v tomto roce dost možná ani nenastane.“
Jako překvapivé rozhodnutí ČNB hodnotí D. Eim zrušení normativu výše měsíčních splátek hypotečního úvěru k poměru k čistým příjmům dlužníka (DSTI) s platností od 1. července. „Z pohledu trhu to je samozřejmě vítáno. Ale faktem je, že praktický dopad je dost omezený. DSTI ve výši 50 procent bylo v podstatě nastaveno dosti štědře a i když parametr bude zcela deaktivován, banky podíl úvěrových splátek na příjmu klienta o moc výše stejně nepustí. Řekněme, že se jedná o jeden kamínek do mozaiky, která až bude dokončena, snad vytvoří obraz oživeného trhu s hypotečními úvěry,“ uzavírá David Eim.
