Sněmovna stvrdila nový stavební zákon

Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona dnes pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.

Pro zákon hlasovali 104 poslanci, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Z vládních sociálních demokratů pro něj byli jen dva poslanci. Pro hlasovalo také 6 komunistických poslanců.

Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali především před kolapsem stavebního řízení, který podle nich bude důsledkem plánovaného zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit již od 1. ledna příštího roku. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Stavební úřady budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční správa. Ministryně Dostálová opakovaně ujišťovala poslance, že stát nebude stavět žádné nové úřady na zelené louce.

Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Také podle něj posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.
Ministryně také ujistila poslance v reakci na jejich výtky, že zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Řekla také, že úřady se občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova. Zákon nastavuje podmínky pro stanovení územních pracovišť, jako je například počet obyvatel v daném správním obvodu, popsala Dostálová.

Podnikatelé jsou téměř spokojeni

Přijetí zákona uvítala Hospodářská komora ČR, která se na jeho přípravě podílela. „Příprava klíčové normy trvala téměř celé volební období, předcházela jí dlouhá analytická fáze ministerstva pro místní rozvoj. Předložený návrh reflektuje závěry a doporučení mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky,“ řekl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. „Nejspolehlivější cestou ke zjednodušení a zrychlení řízení bez negativního dopadu na chráněné veřejné zájmy je integrace procesů. Nový stavební zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb, ať už dálnic, bytů, energetických a průmyslových staveb, rodinných domů či občanské vybavenosti,“ řekl Vladimír Dlouhý.

Podle něj bylo nezbytné zásadně změnit zkostnatělý stav stavebního práva. Připomněl, že jediným zásadním sporem byla otázka odděleného modelu státní správy. „Tato věc se stala tématem více politickým než odborným. Je dobře, že obavy o kompetence představitelů samosprávy nebyly upřednostněny před legitimními zájmy občanů, infrastrukturních a dalších investic,” doplnil Dlouhý.

Stavební zákon, jak jej schválila Sněmovna, je mimo jiné důležitým signálem pro zahraniční investory. Jeho přijetí sice nevyřeší všechny problémy, ale je důležitým krokem k nápravě. ČTK to sdělila Asociace developerů. „Handicap v podobě archaického stavebního práva, starého desítky let, zatíženého nadměrnou byrokracií, netransparentností, postrádajícího alespoň základní prvky digitalizace, to vše nás dosud zásadně znevýhodňovalo před okolními zeměmi,“ uvedl ředitel asociace Tomáš Kadeřábek. Přijetí zákona podle něj všechny problémy stavebnictví a developmentu nevyřeší, je ale prvním a zásadním krokem k nápravě. „Nyní je potřeba napnout všechny síly k zavedení přijatých změn,“ podotkl Kadeřábek.

Obce a ekologové se obávají ztráty vlivu

Podle Svazu měst a obcí ČR nový zákon naprosto rezignoval na ochranu veřejných zájmů a oddálil veřejnou správu od lidí mimo velká města. Zvítězila developerská lobby, existuje reálné riziko nárůstu černých staveb, napsal svaz v tiskové zprávě.

„Totální rezignace na ochranu veřejných zájmů, fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města, zrušení obecních stavebních úřadů, a tedy další faktické znepřístupnění státní správy. A to především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní dostupností, to jsou jen některá z mnoha negativ stavebního zákona,“ prohlásil předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.

Ve Sněmovně podle něj zvítězilo znění zákona, které je extrémně drahé a výhodné pouze pro vyvolené. Jak dále uvedl, územní plánování není v plném rozsahu přeneseno do samostatné působnosti obcí včetně zajištění jeho financování pro ty malé.
„Absurdní třešinkou na tomto hodně nepovedeném dortu je pak skutečnost, že o kácení stromů na území dané obce bude rozhodovat úředník desítky kilometrů daleko. Existuje i docela reálné riziko nárůstu černých staveb, vzdálené stavební úřady nebudou mít totiž šanci hlídat celé své správní území, v tom rozsahu, jak to dnes dělají obecní stavební úřady,” doplnil Lukl.

Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh je zákon špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí, napsali aktivisté na svém webu.

Podle Zeleného kruhu napsání zákona financovala Hospodářská komora. Norma podle ekologů radikálně omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí a má i další vady. „Je to zákon, který upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou posuzovaných projektů. Je to zákon, který ignoruje fakt, že potřebujeme řešit změnu klimatu,“ tvrdí Zelený kruh.

Ekologové si přejí, aby ihned po podzimních sněmovních volbách začala daty podložená debata o tom, co musí být ve stavebním zákoně, aby byl prospěšný nejen pro velké stavebníky. Budoucí verze zákona by podle nich měla přinést změny zaručující, že města budou odolná vůči klimatické změně, krajina bude chráněna před snahou vše zastavět a lidé budou mít silný hlas při územním plánování místa, v němž žijí.