Slovensko chce mít právo zakázat vstup zahraničního investora

Prověřování některých zahraničních investic z hlediska možného ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku Slovenska navrhlo tamní ministerstvo hospodářství v novém zákoně. Na jeho základě by vláda v případě existence zmíněného rizika mohla zakázat vstup investora nebo zvýšení jeho podílu ve slovenských podnicích. Kontrola by se podle předlohy dotkla od příštího roku zejména některých citlivých sektorů, ale i velkých celostátních médií.

Komentář SH: Ze zemí mimo EU do zbrojařských firem. To se ještě dá pochopit. Ale proč do médií? Co tím vlastně ministerstvo o médiích říká?

Slovensko v minulosti přilákalo zahraniční investory do různých sektorů ekonomiky, v současnosti k hlavním motorům hospodářství patří automobilový průmysl. Ministerstvo hospodářství uznalo přínos zahraničních investic pro hospodářství Slovenska, které se řadí k nejotevřenějším ekonomikám světa. Předlohu zákona označilo za prostředek ochrany před bezpečnostními riziky v souvislosti s přílivem kapitálu. Při její přípravě se inspirovalo právní úpravou některých zemí včetně Rakouska.

Zmíněná kontrola by se podle návrhu netýkala investorů z členských států EU, pokud nejsou přímo nebo nepřímo řízeni jiným subjektem z takzvané třetí země. Povinně by měli být prověřováni investoři, kteří chtějí vstoupit nebo zvýšit podíl ve slovenském podniku například v oblasti zbrojařské výroby, digitálních služeb či celostátního rozhlasového a televizního vysílání nebo velkých vydavatelů tisku. Předloha předpokládá, že ministerstvo hospodářství bude moci z vlastní iniciativy vykonávat i kontrolu jiných investic.

Slovenský parlament už letos vládě změnou příslušného zákona umožnil, aby mohla schvalovat převody podílů zhruba ve dvou desítkách podniků takzvané kritické infrastruktury z odvětví energetiky a průmyslu. Ministr hospodářství Richard Sulík toto opatření tehdy zdůvodňoval problémy při financování silně zadluženého největšího výrobce elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne (SE), do jehož akcionářské struktury v roce 2016 vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Zadlužení SE vzrostlo v souvislosti s dostavbou dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska, jejíž dokončení bylo opakovaně odkládáno.