První veřejná pumpa na zelený vodík je ve zkušebním provozu

Čerpací stanice v Napajedlech. Foto: Solar Global

V Napajedlech na Zlínsku byl zahájen testovací provoz první veřejné plnicí stanice na zelený vodík v České republice. V rámci ověřovacích zkoušek už novou technologii otestoval osobní vodíkový vůz i vodíkový autobus. Oznámil to provozovatel, společnost Solar Global.

Vodík vzniká přímo v areálu pomocí bezemisní elektřiny ze střešní fotovoltaiky. Předpokládaný start ostrého provozu plničky je 1. ledna 2027.

Po třech letech od spuštění prvního průmyslového elektrolyzéru na zelený vodík skupina Solar Global rozšířila své vodíkové hospodářství o plnící stanici pro osobní, nákladní a hromadnou dopravu. V rámci testovacího provozu nyní společnost ověřuje mimo jiné schopnosti plničky dosahovat potřebných tlaků. S tím přímo v areálu pomáhá jeden vodíkový autobus a také osobní „vodíkomobil“. 

Čerpací stojan je umístěný nedaleko sjezdu z dálnice D55. Osobní auto zvládá natankovat přibližně za pět minut, autobus nebo nákladní vůz zhruba za čtvrt hodiny.  Do ostrého provozu by zařízení mělo přejít 1. ledna 2027.

„Spuštění testovacího provozu vodíkové plničky v Napajedlech představuje zásadní krok na cestě skupiny Solar Global ke snížení závislosti České republiky na dovážených fosilních palivech. Doposud jsme vyráběli bezemisní elektřinu, která dokáže prostřednictvím elektromobility efektivně nahrazovat benzín a naftu v osobní dopravě. Nyní díky vodíku pomáháme transformovat i hromadnou a těžkou nákladní dopravu, nebo osobní dopravu na dlouhé vzdálenosti. Tedy v případech, kdy zásadní roli hraje rychlost načerpání kilometrů pro další cestu,“ říká Vítězslav Skopal, majitel skupiny Solar Global.

Vozidla s palivovým článkem za jízdy produkují pouze čistou vodu a své okolí tak nezatěžují žádnými emisemi škodlivých zplodin. Bezemisní je také výroba vodíku v Napajedlech, a to díky střešní fotovoltaické elektrárně přímo v areálu firmy. Vodík je charakteristický svou velmi nízkou hustotou, a proto je nutné vtláčet jej do nádrží pod vysokým tlakem.

„Čím vyšší je tlak, tím víc vodíku se vejde do stejně velké nádrže. V osobním autě je místa málo, proto jeho nádrže plníme na 700 barů. Autobus může mít na střeše větší soustavu nádrží a potřebnou zásobu paliva uveze i při 350 barech. Naše plnící stanice v rámci testů oba tlaky zvládla. V obou režimech jsme ověřili přesnost výdeje, abychom věděli, že počet kilogramů na displeji odpovídá skutečně vydanému množství. Kvalitu vodíku nezávisle prověřili odborníci z VŠB v Ostravě a z Centra dopravního výzkumu,“ upřesňuje Josef Woźniak, manažer vodíkových projektů Solar Global.

Elektrolyzér o příkonu 230 kilowattů může vyrobit až 82 kilogramy vodíku za den. Do tlakových zásobníků v areálu společnosti se vejde přibližně 400 kilogramů zeleného plynu. Vozidla tak mohou tankovat i v době, kdy solární panely elektřinu nevyrábějí. Stanice může za hodinu vydat až 50 kilogramů vodíku. To odpovídá dojezdu zhruba 5000 kilometrů u osobního vozu.

Celkové náklady na projekt plnicí stanice činí podle Operačního programu Doprava 60,4 milionu korun. Schválený příspěvek z fondů Evropské unie dosahuje 42,5 milionu korun.

První vodíkovou plničku pro veřejnost zprovoznila v létě roku 2022 společnost Vítkovice. O rok později koupila první vodíkový Hyundai Nexo prodaný v České republice. „Pro nás je to naše první vodíkové vozidlo a povedlo se, že jsme to právě my, kdo tento Hyundai koupil jako první na českém trhu,“ řekl tehdy generální ředitel a předseda představenstva společnosti Vítkovice Rodan Broskevič.

Vítkovicím vodíkový Hyundai slouží hned dvojím způsobem. Jednak bude jako firemní vozidlo přirozeně propagovat vodíkové technologie, jednak bude sloužit ke vzdělávání ve Velkém světě techniky v Dolních Vítkovicích. Tam donedávna stejnou roli plnila Toyota Mirai, kterou s pořadovým číslem jedna v ČR koupila v roce 2021 skupina Cylinders Holding. Společnost ale tehdy neupřesnila, jakou technologii či jakou formu energie k výrobě vodíku používá.

V březnu roku 2023 tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyhlásil program, že do roku 2025 bude v ČR fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později jich bude 40. Na dobíjecí a plnící infrastrukturu mělo Česko připravených 6 miliard korun a ve fázi schvalování bylo 11 vodíkových plniček. Kupka to prohlásil během otevření první veřejné čerpací stanice společnosti Orlen Unipetrol v Praze na Barrandově. Nyní jsou v České republice v plném komerčním provozu 3 veřejné vodíkové plnicí stanice (všechny umožňují plnění osobních vozů na tlak 700 bar). Existují také neveřejné či uzavřené firemní a výzkumné plničky, např. ČEPRO ve Mstěticích u Prahy, ÚJV Řež nebo VŠB-TUO v Ostravě. které běžným motoristům nejsou standardně přístupné.

Podle zprávy webu cistadoprava.cz z letošního února bylo ke konci roku 2025 v ČR registrováno 39 vodíkových vozidel všech kategorií. Celosvětové prodeje FCEV dosáhly přibližně 16 tisíc registrovaných vozidel za celý rok 2025, což představuje 24,4 % meziroční nárůst, v Evropě klesl počet registrací o 23,1 %, píše se ve zprávě.

Využití vodíku v dopravě se potýká se dvěma hlavními potížemi. Jednak je energeticky vysoce náročná a bilance potřebné energie pro výrobu vodíku a jeho využití je z ekologického hlediska záporná. Druhým je skladování a doprava těkavého plynu. Částečně se tento problém řeší mísením vodíku s klasickými palivy. Projekt Solar Global by obě potíže obcházel: jednak využitím solární energie, jednak odstraněním složité dopravy a skladování vyrobeného plynu.

Skupina Solar Global se věnuje především výstavbě solárních elektráren a bateriových úložišť. V roce 2009 ji založil Vítězslav Skopal. Dnes se společnost podle vlastního vyjádření řadí mezi 5 největších tuzemských stavitelů a provozovatelů slunečních elektráren. Solar Global dodává zelený vodík také průmyslovým podnikům. Smlouva s dodavatelem technických plynů Messer počítá s odběrem přibližně 400 kilogramů měsíčně. V Napajedlech skupina plánuje rozšířit výrobu o druhý elektrolyzér o výkonu 450 kilowattů. Další projekty s vlastní fotovoltaikou připravuje v Ovčárech u Kolína a ve Skoranově na Chrudimsku.