Oddalování zprovoznění Liberty Ostrava může být strategický tah

Ilustrační foto: 2427999 z Pixabay

Oddalováním zprovoznění hutě Liberty Ostrava může její majitel Sanjeev Gupta strategicky čekat na možnou záchranu ze strany investorů nebo na oživení evropského trhu s ocelí. Soudí tak analytici oslovení ČTK v reakci na pondělní opětovné posunutí nástupu zaměstnanců hutě do práce. Vyhlídky Liberty Ostrava podle analytiků sice nejsou dobré, přesto po technické stránce by ocelářská huť byla schopná generovat zisk. Jednou z možností, jak by huť mohla přežít, jsou podle analytiků také investice ze strany státu. Liberty Ostrava už delší dobu čelí poklesu poptávky a má problémy platit závazky.

Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka by bylo ideální firmu prodat strategickému investorovi. Gupta tak ale podle něho nechce učinit, protože v současné situaci by cena hutě byla velmi nízká. „Gupta tedy hraje takovou hru, že buď mu Liberty Ostrava spadne do insolvence, nebo ji prodá za velmi nízkou cenu, anebo situaci zázračně zachrání a hodnota podniku rychle stoupne. Z jeho pohledu je tedy výhodné oddalovat a hledat záchranu. Je to podobné, jako když se v hokeji hraje na konci power play. Je jedno jestli prohrajete o jeden či dva góly, ale můžete vstřelit branku a celý zápas dovést do zdárného výsledku,“ řekl Tomčiak.

Podle něho by jednou z možností záchrany mohl být odkup Liberty Ostrava státem, jako tomu bylo například v případě firmy NET4GAS Holdings, která je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v Česku a prakticky rozhoduje o dodávkách plynu zákazníkům. Té se finanční situace zhoršila prudce poté, co firma GAZPROM Export přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes ČR.

„Vláda musí převzít iniciativu, pokud chce funkční huť a zaměstnanost v regionu udržet,“ myslí si také analytik Capitalinked Radim Dohnal. „Ostravská huť čelí problémům v sestavě takzvané dokonalé bouře, tedy kombinaci vysoké ceny koksovatelného uhlí, drahé emisní povolenky a chladnoucího zájmu o ocel pro stavebnictví, strojírenství a petrochemii. V krátkém horizontu jsou vyhlídky hutí Liberty sice špatné až velmi špatné, ale v dlouhém horizontu lze čekat jistě zlepšení všech tří podmínek. Myslím, že nyní drží karty v ruce vláda ČR, která se musí rozhodnout, zdali a jak vysokou pec zachrání,“ řekl Dohnal.

Podle ředitele Odboru strategie a analýz vlády ČR Jakuba Kajzlera by ale další pomoc z peněz českých daňových poplatníků byla obtížná. Stát už huť v minulosti podle něho podpořil několika miliardami korun prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Míč je na straně majitele hutě, který nyní dluží svým dodavatelům, prohlásil Kajzler.

Zlepšení situace pro výrobce kovů v letošním roce očekává také datový analytik platformy Datarun Petr Bartoň. Česká ocel by se podle něj na evropském trhu mohla stát konkurenceschopnější kvůli vysokým cenám lodní dopravy, poklesu cen emisních povolenek a politickému tlaku vyvolanému letošními evropskými volbami. „Už nyní jsou ceny povolenek násobně vyšší, než evropská komise chtěla. Obří investice do evropské energetické proměny budou znamenat vyšší poptávku nejen po softwaru, ale právě i po kovu a kovových výrobcích,“ řekl Bartoň. 

Zaměstnanci Liberty Ostrava jsou doma od loňského 22. prosince, protože huť je bez energie. Její dodavatel Tameh Czech tvrdí, že mu Liberty dluží 2 miliardy korun. Návrat lidí do práce se opakovaně odsouval, jako původní termín huť uváděla 3. leden. Nyní mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková oznámila, že předpokládaný nástup bude 16. ledna. Huť chrání před věřiteli moratorium vyhlášené soudem. Tento měsíc ale musí firma zahájit restrukturalizaci. Zástupci Liberty už dříve vyhlásili, že vysokou pec chtějí znovu uvést do provozu během ledna.