MND nacházejí zelené projekty i nová ložiska ropy a plynu
Hodonínská skupina MND, pro niž je hlavním obchodem těžba ropy a plynu a jejich prodej a také obchod s elektřinou, pracuje na rozvoji zelených projektů, které mají toto tradiční portfolio doplnit. Zároveň firma zkoumá možnosti exploatace nových ložisek ropy a plynu.
MND plánují výrobu zelených a modrých energií, tedy takových, které pocházejí buď z obnovitelných zdrojů nebo ze zdrojů, které využívají převážně plyn, tedy fosilní palivo s nízkou uhlíkovou stopou. Snaží se také využít dotěžované vrty jako zdroj geotermální energie, pilotní projekt je v přípravné fázi, řekla dnes novinářům ředitelka divize zaměřené na průzkum a těžbu Jana Hamršmídová.
Velký rozvoj podle ní zahájila firma na Ukrajině, kde začala těžit výrazně více plynu a staví velkou větrnou elektrárnu. Firma pokračuje i v průzkumných vrtech na jižní Moravě, aby mohla kontinuálně pokračovat v těžbě uhlovodíků.
„Ukrajina se pro nás stala strategickou zemí. Vidíme tam velký potenciál pro projekty, které není možné uskutečnit v Česku.“
„Loňský rok byl pro naši firmu tristní, kvůli nízké ceně ropy a kvůli covidu. Využili jsme to k nadechnutí, vytvořili novou strategii a začali ji naplňovat konkrétními kroky,“ řekla Hamršmídová. Jednou z cest je snaha využívat brownfieldy, které po těžbě a průzkumu zůstávají. „Buď je chceme využívat k výrobě modrého či zeleného vodíku (záleží zda z neobnovitelného či obnovitelného zdroje), nebo chceme zjistit, zda mají geotermální potenciál. V listopadu se pustíme do dlouhodobého testu, kdy chceme, aby voda cirkulovala v uzavřeném vrtu do hloubky 1700 metrů, a zjistíme, jaký má teplotní potenciál. Otázkou je, jak by byla voda teplá a jak by ji bylo možné dále využívat,“ řekla Hamršmídová. I když potenciál není zdaleka tak vysoký jako v sopečných oblastech, může takový vrt sloužit analogicky jako tepelné čerpadlo.
Firma také začala spouštět kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu z plynu, a odpadním teplem se vytápějí areály firmy. V této souvislosti spolupracuje s vědci a zabývá se projekty, jak ukládat pod zem oxid uhličitý, který vznikne po spalování plynu. „Ve spolupráci s Českou geologickou službou prověřujeme možnosti aplikace,“ uvedla Hamršmídová. Tyto projekty mají zajistit budoucnost firmy, pokud se bude dále utlumovat těžba a využití fosilních paliv. Zaměří se i na fotovoltaiku.
Rozvoj mají zajistit také projekty na Ukrajině. „Stala se pro nás strategickou zemí. Vidíme tam velký potenciál pro projekty, které není možné uskutečnit v Česku. Udělali jsme na západě země ve Lvovské oblasti pět ověřovacích vrtů a objevili nové rozsáhlé ložisko. Díky tomu jsme denní produkci vytěženého plynu zvýšili ze 40 000 na 300 000 metrů krychlových,“ uvedla Hamršmídová. V této oblasti začala i stavba velké větrné elektrárny o výkonu 55 MWh a roční plánované výrobě 150 GWh. Elektrárna je na náhorní plošině a má mít podle předchozích měření velmi dobré přírodní podmínky.
Na jižní Moravě firma letos udělal tři vrty. Nejmělčejší byl u Borkovan do hloubky 2,5 kilometru a už se z něj těží ropa. U Klobouk byl do 3,7 kilometru. „Na naše podmínky šlo o hlubší a nákladný vrt. Našli jsme ropou sycené horizonty, vrt jsme otevřeli a připravujeme těžbu,“ řekla ředitelka. Třetí vrtání skončilo aktuálně u Čeložnice, které šlo do hloubky přes 2,5 kilometru, a potvrdily se prvotní indicie, že je pod zemí ropa a plyn. „Budeme dělat čerpací zkoušku. Ještě stoprocentně nevíme, jestli se předpoklady potvrdí, a kolik tam toho je,“ řekla Hamršmídová.
Počty aktivních vrtů na jižní Moravě zůstávají řadu let víceméně stejné a aktuálně se těží zhruba z 80. Každý rok se nějaké zavírají a nové otevírají. Některé fungují jen několik let, ale některé i desetiletí. „Nejstarší funkční se otevíral v 60. letech,“ uvedla Hamršmídová.
Firma, která patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, loni utržila téměř 46 mld. Kč a po třech ztrátových letech se vrátila do zisku.
