Maďarsko: nová daň na banky, maloobchodní řetězce, energetické firmy a řadu dalších

Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Podle agentury Reuters to uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy Kč). Vybírat se nové daně kabinet chystá tento a příští rok, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr a zdůraznil, že opatření není daní ze zisku, ale z extra zisku firem a že se nedotkne spotřebitelů.

Komentáíř SH: Jak chce vláda zajistit, aby se vyšší zdanění obchodníka nedotklo spotřebitele, to je skoro jako záhada zamčeného pokoje. Aspoň že kabinet nezapomněl na farmaceutické firmy. Ale proč se vrhnul na letecké společnosti poté, co byla letecká dorpava dva roky v útlumu?

Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů. Padesát miliard forintů získá vláda od pojišťoven, 60 miliard od maloobchodníků, 40 miliard od telekomunikačních společností, 30 miliard od leteckých firem a 20 miliard od společností z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy, což podle ministra znamená zvýšení rozpočtových příjmů o 15 miliard forintů.

Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.

Není to poprvé

Plán nového dodatečného zdanění připomíná daňová opatření premiéra Viktora Orbána, která zavedl kvůli stabilizaci rozpočtu a ekonomiky poté, co se v roce 2010 dostal k moci, napsala agentura Reuters. I když byla původně avizovaná jako přechodná, zůstala součástí maďarského daňového mixu, což investory znervózňuje.

Nové daně mají za cíl snížit rozpočtový deficit v tomto a příštím roce tak, aby schodek činil 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023. Deficit zhoršila Orbánova rozhazovačná politika před dubnovými parlamentními volbami a zavedení cenového stropu na ceny energií.

V reakci na oznámení vlády se propadly akcie velkých maďarských firem v čele s firmou MOL – klesly téměř o sedm procent. Akcie největší maďarské banky OTP ztrácely bezmála tři procenta a akcie telekomunikační firmy Magyar Telekom se odpoledne snížily téměř o pět procent.

Konec benzínové turistiky

Maďarská vláda přijala také opatření, které má za cíl zastavit takzvanou benzínovou turistiku. V listopadu loňského roku stanovil kabinet cenový strop u benzínu a nafty na 480 forintů (30,14 Kč) za litr, čímž se pohonné hmoty staly levnějšími oproti sousedním zemím. Mnohé lidi z regionů hraničících s Maďarskem to přimělo jezdit tankovat na maďarské čerpací stanice.

Od pátku budou moci tankovat za zvýhodněnou cenu pouze majitelé vozidel s maďarskými registračními značkami, uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Podle agentury APA nicméně není jisté, zda tímto opatřením Maďarsko neporuší normy pro rovný přístup ke spotřebitelům v rámci Evropské unie.