Kompas zamířil na Třinec

Ilustrační foto: Třinecké železárny

Třinecké železárny, jediný výrobce oceli v Česku, stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století. Oznámila to společnost ve své tiskové zprávě.

Ekologizace výroby oceli znamená investice do nových technologií ve výši zhruba 1 miliardy eur (25,17 mld. Kč). Zásadní a největší je vybudování technologie elektrické obloukové pece, která pohltí většinu plánované částky a nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, jejíž provoz firma ukončí.

„Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Kritická je podle něj také krátká doba, během níž firma podle stávajících dotačních podmínek musí stavbu klíčové technologie realizovat, a to za plného provozu hutě. 

Třinecké železárny už v novodobé historii od roku 1996 investovaly do ekologizace částku přesahující 10 miliard korun. Dalších 40 miliard směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli. 

„S českou vládou jsme v březnu loňského roku uzavřeli Memorandum, které vnímáme tak, že vláda za námi v dekarbonizaci stojí a bude nás podporovat. To nám dává jistotu, abychom do investic šli a provedli je. O státní podporu žádáme v prvním kvartále tohoto roku,“ říká k financování generální ředitel společnosti Roman Heide. Dotační podpora, která odpovídá dotacím v okolních zemích Evropy, je přibližně 70 procent. 

Zásadní pro budoucí fungování nové technologie a výroby tímto způsobem bude podle odborníků dostatek bezemisní energie za konkurenceschopné ceny, ochrana evropského trhu, ale také dostatek šrotu na evropském trhu, který klíčovou surovinu v současné době ve velké míře vyváží.

„Transformační program Třineckých železáren je klíčový pro zachování strategické autonomie EU a České republiky, pro zajištění odolnosti hodnotových řetězců čistých technologií a zachování kvalitních domácích pracovních míst. Podle Oxford Economics každé pracovní místo v evropském ocelářském průmyslu vytváří téměř sedm dalších pracovních míst v širší ekonomice,“ říká Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).

„Naši globální konkurenti vyvážejí na trh EU miliony tun levné a uhlíkově náročné oceli, která je vyrobená nekalými obchodními praktikami, nedodržuje závazné dekarbonizační ani environmentální cíle a pracovní standardy na globální úrovni. Úspěšná transformace Třineckých železáren vyžaduje plnou podporu české vlády. Tak, aby byla v souladu s cílem EU zastavit globální nadměrnou kapacitu oceli účinnými opatřeními na ochranu obchodu, zajistit cenově dostupnou elektřinu a financování během transformace. Státní dotace na podobné projekty dekarbonizace ocelářství v Evropě již dosáhly téměř 15 miliard eur, přičemž průměrná výše dotace na jeden projekt činí 1 miliardu eur. Srovnatelná podpora projektu v České republice by přišla v pravý čas, abychom dosáhli našich společných cílů v oblasti oběhového hospodářství, dekarbonizace a energetické bezpečnosti,“ zdůrazňuje Eggert. 

Podle Axela Eggerta bude pro výrobu oceli prostřednictvím elektrických obloukových pecí masivně narůstat poptávka po železném šrotu, který je strategicky důležitou komoditou pro zelenou transformaci EU a energetickou bezpečnost umožňující plně oběhové hospodářství. 

„V současné době neexistuje žádná koncepce strategického nakládání se šrotem: v roce 2023 bylo téměř 19 milionů tun evropského šrotu vyvezeno do třetích zemí, kde neplatí žádné nebo platí mnohem nižší ekologické a pracovní normy. To představuje promarněnou příležitost ušetřit 35 TWh elektřiny a 32 milionů tun CO2 ročně. Pro srovnání: Česká republika v roce 2023 spotřebovala 57 TWh elektřiny a vypustila 83 milionů tun CO2,“ připomněl Eggert.

Nová elektrická oblouková pec je klíčová investice, která nahradí polovinu výroby, a to v objemu 1,3 milionu tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 % celkové stávající spotřeby v objemu 1 TWh. Zahájení stavby firma plánuje na rok 2026 a ukončení na prosinec 2028. Projekt obnáší řadu infrastrukturních projektů od vybudování nového šrotového hospodářství a přívodu velmi vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy včetně trafostanice až po nutné demolice, výstavbu několika nových hal, přeložek atd. 

Bezemisní železnorudná briketační linka sníží emise CO2 o 70 tisíc tun za rok, což je ekvivalent 19 tisíců osobních automobilů. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardy korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 procent. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se nikde nevyskytuje. Výstavba začne na jaře letošního roku. Do provozu bude uvedena v roce 2027.

Paroplynová elektrárna zajistí přechod od uhelného paliva k ekologičtějšímu zdroji energie. Investice je klíčová ve snižování emisí CO2. Využívá paroplynový cyklus s možností využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody. 

Podle platného programu EU by mělo být zemního plynu zakázáno používat v roce 2035. Minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila Kompas konkurenceschopnosti EU. Investice Třineckých železáren ale, jak vyplývá z vyjádření ředitele Heideho, konkureční schopnost podniku nezvyšuje, jen zajišťuje jeho další existenci. „Nedovedu si představit, že bychom to dělali bez veřejné podpory, je to akce vynucená evropským Green Dealem. Všichni naši konkurenti samozřejmě mají podporu na tyto investice také. Připadá mi logické, že i my se budeme o veřejnou podporu v poměrně značném rozsahu ucházet,“ říká Petr Popelář, předseda představenstva skupiny Moravia Steel, kam Třinecké železárny patří, v rozhovoru se Zuzanou Kubátovou na serveru Seznam zprávy.

Evropské ocelářství bojuje o přežití. Trh je od poloviny roku 2022 pod tlakem asijské konkurence, poptávka klesá. „Naše konkurence dodává finální produkt za ceny, za jaké často nevyrobíme ani polotovar. Navíc se v postcovidové době potýkáme s obrovskými nárůsty cen energie. Před covidem jsme za ně platili 3,5 miliardy korun ročně. V roce 2023 to bylo 8,7 miliardy – přes pět miliard nárůst. Tyto náklady musíte promítnout v cenách. A do toho vstupuje tlak na dekarbonizaci,“ popisuje manažer v rozhovoru. „Uhlíkové clo ničemu nepomůže a globální emisní stopa bude ještě větší. Ocelářské produkty se dovážejí ne zrovna nízkoemisní námořní dopravou a výběr uhlíkového cla asi nebude takový, jak bychom očekávali. Dovozy můžou plynout dál. Systém tak, jak je nastavený, ve mně nebudí důvěru,“ říká Petr Popelář, podle něhož by bylo pro evropské oceláře lepší, kdyby Evropská unie zavedla importní kvóty nebo vyšší klasická cla.