Investoři jsou při nákupech českých firem opatrnější
Loni se v ČR uskutečnily 194 velké obchody. Bylo to o čtvrtinu více než v roce 2023. Obecně je ale nyní pro vlastníky společností situace o poznání těžší, investoři transakce více promýšlejí a jsou opatrnější než před pandemií a válkou na Ukrajině. A menší je i velikost uskutečněných transakcí, zjistila poradenská společnost RSM. Nejlákavější investicí byla energetika.
Poradenská společnost RSM nakonec na tuzemském trhu za rok 2024 zaznamenala 194 dohody středního (nad 50 milionů korun) a velkého rozsahu (nad 115 milionů korun). „Navzdory tomu, že jsme v loňském roce zaznamenali o čtvrtinu více transakcí než v roce předchozím, stále platí, že zahraniční investoři k Česku, a s výjimkou Polska vlastně k celému regionu střední a východní Evropy, nadále přistupují s vysokou opatrností,“ říká k situaci řídící partnerka Monika Marečková. Opatrnost investorů dokládá i fakt, že jednání nyní ve srovnání s rekordním rokem 2018, kdy velkých obchodů proběhlo více než tři sta, probíhají výrazně déle.
Největší obchod, který se v loňském roce v Česku odehrál, dosáhl hodnoty přibližně 12 miliard korun. Jednalo se o akvizici portfolia CT Real Estate zahrnující deset logistických parků na území Česka a Slovenska, které koupila americká investiční společnost Blackstone prostřednictvím firmy United Crystal.
Poměrně atraktivní změny ale podle RSM především v druhém pololetí nabídl i segment středně velkých transakcí. „V segmentu transakcí do 115 milionů korun se řada obchodů nezveřejňuje, na základě vývoje počtu známých poptávek, námi realizovaných transakcí a podílu trhu můžeme potvrdit 16% růst obchodů ve srovnání s prvním pololetím,“ upřesňuje Lenka Zdražilová, ředitelka transakčního poradenství v RSM.
K nejvíce atraktivním odvětvím se v očích investorů v loňském roce řadila energetika, maloobchod, technologické společnosti i zdravotnické služby. Zájem o tuzemskou energetiku potvrzují i transakce, u kterých stála přímo RSM. Mimo jiné se jednalo například o akvizici skupiny Solidsun, a.s., specializující se na fotovoltaické instalace, kterou koupila společnost Pražská energetika, a.s. Podobně atraktivní pro investory byl také retail, kde došlo k významné transakci zahrnující kancelářský komplex Palác Křižík, jednu z nejvýraznějších budov v areálu Smíchovského Anděla na Praze 5, kterou zakoupili investoři SPM Finance investiční fond a společnost SCF Property Services, a.s. „Zájem investorů však nadále trvá i v dalších odvětvích, jako jsou technologické a výrobní společnosti, telekomunikace a zdravotnické služby, kde hlavními faktory úspěchu zůstávají pokrok v automatizaci a digitalizaci,“ doplňuje Zdražilová.
Navzdory značnému růstu fúzí a akvizic podle odborníků RSM i nadále platí, že je Česká republika v očích zahraničních investorů vnímána jako trh s určitými nejistotami. Mezi faktory, které ovlivňují jejich pohled, patří vysoké ceny nemovitostí, celkový ekonomický kontext regionu východní Evropy, aktuální geopolitická situace a nejistota ohledně legislativních změn. „Příkladem je nedostatečné propojení pražského letiště s významnými evropskými byznysovými centry. Pokud firma zvažuje zahraniční investici a chce mít jistotu plynulého propojení centrály s regionem, potřebuje zásadně vyšší frekvenci letů, než jakou v současné chvíli Letiště Václava Havla nabízí,“ upozorňuje Monika Marečková s tím, že se jedná o jeden z důležitých detailů, kvůli kterým zahraniční investoři stále častěji zvažují Polsko namísto Česka nebo Slovenska. Proti investicím v tuzemsku hraje i nízká nezaměstnanost a celková kondice ekonomiky.
Namísto do regionu střední a východní Evropy investoři stále častěji zvažují investice jinde. Rumunský trh fúzí a akvizic se v poslední době těší rostoucímu zájmu investorů a vykazuje znaky oživení. Atraktivitu tohoto regionu zvyšuje kombinace příznivých investičních podmínek, relativně nižších cen ve srovnání s ostatními trhy, a fakt, že Rumunsko je nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU. Mezi klíčové faktory patří také dostupnost kvalifikovaných pracovníků, možnosti čerpání dotací na výzkum a vývoj či vládní podpora energetiky. Investoři oceňují rovněž velikost a rozvojový potenciál trhu, který představuje příležitost zejména pro silnější hráče. Potíže tohoto trhu zahrnují korupci, administrativní překážky, slabou infrastrukturu a měnovou fluktuaci spojenou s nevyrovnaným kurzem rumunského leu (LEI). Silný zájem je o zemědělství, energetiku a těžbu nerostného bohatství, které nabízejí zajímavé investiční příležitosti.
