I zarputilí změnili názor, jen třetina firem letos nezvýšila platy
České firmy vstupovaly do roku 2023 rozděleny na dvě poloviny. Ta první byla připravena se postavit na stranu svých zaměstnanců a pomoci jim v boji s rostoucími životními náklady. Přesně 51 % zaměstnavatelů ale doufalo, že se bez navýšení mzdy obejdou. Finanční situace domácností a napjatý trh práce ale udělaly s míněním firem své. Vyšší mzdy se dočkali lidé u 66 % zaměstnavatelů – dokonce i v případech, které podnik nedokázal pokrýt ze svých tržeb. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM.
Ve výhledu na příští rok už jsou ale čeští manažeři smířlivější. Zaměstnancům přilepšit chtějí, počítají ale s tím, že míra navýšení nebude ani zdaleka stačit očekáváním. V každé desáté firmě nezbývá než konstatovat, že někteří zaměstnanci nespokojení s růstem svého ohodnocení pravděpodobně odejdou.
„Firmy nakonec nezůstaly při sledování růstu životních nákladů svých zaměstnanců nečinné a ty, které by možná chtěly, donutil k navyšování mezd napjatý trh práce. Teď na přelomu roku už se zdá, že jsou jejich výhledy střízlivější. Přidávat sice chtějí, ale v nižší míře. Vědí, že se nezavděčí všem, a častěji počítají s možností, že se budou loučit třeba i se zkušenými kolegy,“ říká k výsledkům průzkumu Monika Marečková, řídící partnerka poradenské společnosti RSM.
U 45 % zaměstnavatelů se nyní zaměstnanci mohou navíc těšit na vánoční bonus nebo 13. plat. Pro část zaměstnanců jde už o běžnou pohyblivou složku mzdy, která může být ovlivněna ekonomickým výsledkem firmy, výkonem jednotlivce nebo je jen standardním přilepšením na konci roku. Pro jiné to bude způsob, kterým se zaměstnavatel snaží kompenzovat právě letošní nižší růst mzdy.
S příchodem nového roku už firmy znovu nechtějí a nemohou sahat do svých úspor a pravidla kompenzačního balíčku jim znesnadňují i dříve oblíbené varianty nefinančních bonusů, jako jsou příspěvky na kulturu nebo rekreaci.
Ty budou od ledna podléhat přísnějšímu zdanění a vyjednávání tak bude pro personální manažery často výzvou. Právě oni totiž budou mít za úkol vysvětlovat, proč firma nemůže navyšovat mzdy tak, jak by někteří zaměstnanci čekali.
„Přidávat chce v příštím roce asi polovina zaměstnavatelů. Ve srovnání s letošním rokem ale pravděpodobně půjde o nižší navýšení. Asi v polovině firem, kde už si jsou mírou růstu jistí, půjde o 5 až 10 %, ve druhé o 2 až 5 procent. Odvážná kategorie podniků, které v loňském roce přidávaly o více než 10 %, ale ve výhledu na příští rok takřka vymizela,“ komentuje Marečková.
Z průzkumu RSM vyplývá, že v řadě firem zaměstnancům náročnost mzdové politiky vysvětlují dokonce přímo s odkazem k vládním úsporám a situaci podniku. Není výjimkou, že zaměstnanci dál očekávají růst mezd v souladu s inflací. V každé desáté firmě proto počítají s tím, že budou nuceni se loučit kolegy, kterým mzdové možnosti firmy stačit nebudou.
„Českým firmám bohužel dál chybí vlastní mzdová strategie, na základě níž by uměly zaměstnancům vysvětlit přesné podmínky růstu mezd. Má ji pouze každá pátá firma. Dokonce i mezi středně velkými podniky je ale takový přístup v zahraničí mnohem běžnější,“ doplňuje Marečková.
Naopak velmi dobře známá a firmám srozumitelná jsou pracovně-právní pravidla obsažená v konsolidačním balíčku. V některém z nově navržených pravidel vztahujících se k dohodám uzavíraným s kolegy pracujícími na DPP, DPČ, k revizím dokumentů a novým povinnostem spojeným s digitalizací smluv, průměrně tápou jen necelá 4 % respondentů průzkumu. Ovšem ne všechny změny asi přinesou efekt, který si vláda slibovala. Jednu z náročnějších úprav, tedy úpravu vztahu zaměstnavatele a „dohodářů“, již má většina firem vyřešenu. Zaměstnavatelé jsou připraveni spolupráci s nimi zachovat a například místa pro agenturní pracovníky neohrozí. Vzestup částečných úvazků ale nenastane, ty plánuje zavést jen 10 % respondentů. Naopak téměř polovině firem bude od stávajících pracovníků na DPP či DPČ stačit čestné prohlášení, které na současné situaci nic nezmění.
Poradenská síť RSM se globálně zaměřuje především na středně velké společnosti. Po takzvané „velké čtyřce“ (tzn. Deloitte, PwC, EY a KPMG) je druhým největším poradenským subjektem na světě, tedy šestým celkově. Celkově síť působí s 830 pobočkami ve 120 státech.
