Baterie v elektrárně Tušimice pracuje téměř na 100 procent

Velkokapacitní baterie pro ukládání energie v elektrárně Tušimice u Kadaně na Chomutovsku získala potřebné povolení k ostrému provozu a už pracuje skoro na 100 procent. Pomáhá udržovat rovnováhu výkonu v energetické soustavě. Současně ČEZ rozvíjí další bateriové projekty.

Baterie má výkon 4 megawatty (MW), což odpovídá například instalovaným výkonům některých malých vodních elektráren v Česku. Třicet stojanů dokáže jednorázově dodat do sítě až 2800 kilowatthodin. Baterie je umístěna v elektrárenském areálu na prostranství, kde dříve stála plynová kotelna pro vytápění města Kadaně. V pilotním režimu fungoval systém rok a půl.

První tři měsíce standardního provozu po úspěšné certifikaci baterie pro poskytování podpůrných služeb hodnotí energetici kladně. „Za tuto dobu se její využívání vyšplhalo až k hranici 99 procent. Ověřili jsme si, že kromě základní funkce, což je regulace frekvence, zvládne i další služby výkonové rovnováhy. S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů v soustavě bude narůstat i význam akumulace a na to chceme být připraveni. Sledujeme vývoj legislativy a průběžně připravujeme další bateriové projekty, hlavně ve vybraných areálech klasických elektráren,“ řekl Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

Při poklesu frekvence sítě pod 50 hertzů dodává bateriový systém energii do soustavy (vybíjí se), naopak při frekvenci vyšší než 50 hertzů bateriový systém energii ze soustavy odebírá (nabíjí se). Na obnovu rovnováhy frekvence v síti potřebuje baterie 30 sekund. Roční testy podle Schreiera prokázaly, že baterie je dlouhodobě spolehlivá a je schopna stabilních dodávek služeb výkonové rovnováhy.

Řídicí systém úložiště a mechanismus přenosu dat jsou napojeny přímo na řídicí systém tušimické elektrárny. V ostrém provozu jsou nepřetržitě sledovány výkonnostní charakteristiky lithium-iontových tušimických článků během cyklů nabíjení a vybíjení a analyzována kapacita a stav baterie.

ČEZ chce do roku 2030 zprovoznit nové akumulační kapacity o výkonu 300 megawatt. Ve vybraných areálech elektráren se počítá i s výstavbou nových solárních parků a posuzují se technické aspekty a ekonomika bateriových projektů. Jejich primární využití bude opět pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Podrobnější plány budou podle mluvčího závislé na vývoji legislativy upravující podmínky výstavby a fungování akumulačních kapacit v ČR. Předpokládá se, že od poloviny roku 2022 se ČR připojí k celoevropským platformám pro nákup regulační energie.

Služby výkonové rovnováhy poskytují nejčastěji výrobci elektrické energie. Ti rezervují část výrobního výkonu, který podle potřeby zvyšují nebo snižují, a pomáhají tak udržovat výkonovou rovnováhu v energetické soustavě. Snižující se výkon klasických zdrojů otevírá prostor pro poskytování flexibility novým technologiím, mimo jiné právě bateriovým systémům akumulace energie, řekl Schreier.