Včelaři na Nymbursku po prvním vytáčení medu odhadují letošek jako dobrý rok
Produkce medu by letos měla být díky dobrému počasí lepší než ta loňská, kdy byly jarní měsíce chladné. Většina včelařů má za sebou první vytáčení medu, které bylo podle osmatřicetiletého včelaře ze Srbců na Nymbursku Pavla Féra nadprůměrné.
Spolu s bratrem se stará o více než 100 včelstev a v prvním vytáčení vytočil zhruba o 40 procent medu více než loni. Počet včelařů na Nymbursku podle něj poslední roky stoupá, aktuálně jich je 414, starají se o více než 5000 včelstev.
Český svaz včelařů, který sdružuje zhruba 95 procent včelařů v Česku, jich podle předsedkyně Jarmily Machové eviduje nejvíce ve Středočeském kraji, loni jich bylo zhruba 7000 s 83.500 včelstvy. Od roku 2015 se počet včelařů zvýšil o 700 a počet včelstev, o která se starají, o 9000. Čeští včelaři loni vyprodukovali 6085 tun medu, předloni 5000 tun. Poslední dva roky byly kvůli počasí a nemocnosti včel podprůměrné.
„Snůška závisí na počasí a kondici včel. Zatím počasí přálo a medu je na první vytáčení nadprůměr,“ řekl Fér. Med se vytáčí většinou třikrát za sezonu a první vytáčení je hlavní zdroj medu, protože dokvetla řepka a ovocné stromy. Nejvíce práce mívají včelaři v květnu a červnu, kdy je období vytáčení a rojení.
Včelám na rozdíl od loňska tolik neublížily ani nemoci. „Včely šly velmi rychle do rozvoje, což zapříčinilo více rojů než obvykle. Další produkce medu závisí na počasí a na tom, jak rychle se vyrojené včely dostanou do optimální síly. Při vysokých teplotách a málo deštích zasychá nektar, který včely potřebují na produkci medu,“ řekl Fér. Med by podle něj měl být například ještě z jetele inkarnátu, lípy, hořčice, slunečnice, akátu, biopásů a svazenky. „Možná se letos dočkáme i medovicového medu, který je závislý na výskytu mšic, těch je zatím mnoho,“ doplnil.
Aby měl včelař dostatek medu, musí včely podle Féra udržovat v dobré zdravotní kondici, například jim včas rozšiřovat prostor. Fér má úly v Srbcích a na dalších místech na Nymbursku, včelaření se věnuje 12 let, naučil se mu od otce. Dříve bylo podle něj běžné, že chovu včel se věnovali hlavně senioři. „Se včelařením dnes začínají i mladší, kolem 40, 50 let, většinou to chce na začátku investici a první tři čtyři roky, než začne produkce, jsou dost nákladné,“ doplnil Fér. Nový úl vyjde zhruba na 3500 korun a včelaři by je měli každých deset let vyměňovat.
Se včelařením na Nymbursku začala loni i jednačtyřicetiletá Zuzana Zmrhalová. Po otci jí zůstalo deset včelstev v Opočnici, letos už se jí díky dobrým podmínkám rozrostla na 13. „Dříve jsem pomáhala tátovi s vytáčením medu nebo odchytáváním roje, musela jsem se hodně naučit a je to i velká finanční investice, náklady na vybavení pro nováčky jdou do desetitisíců,“ řekla ČTK Zmrhalová. První letošní med vytáčela zhruba před dvěma týdny. „V prvním medu převažuje med z řepky, který velice rád a brzy krystalizuje, je potřeba ho vytočit opravdu brzy. Letos je pro včelaře výjimečný rok, zdá se, že snůška bude velká. Už teď jsem zhruba na dvou třetinách loňské produkce medu. Uvidím, jaké bude léto,“ doplnila.
