Rada ministrů zemědělství v Bruselu řešila dotace

Budoucnost společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, dopady letošního sucha na evropské zemědělství, konkurenceschopnost zemědělců i dlouhodobé zajištění dostupnosti hnojiv patřily mezi hlavní témata jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu EU (AGRIFISH). Rady v Bruselu se zúčastnil ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Český ministr během jednání zdůraznil potřebu jednodušších pravidel, větší flexibility pro členské státy a silnější podpory opatření zvyšujících odolnost zemědělství vůči klimatickým změnám“, sdělil Světu hospodářství Marek Otava, zástupce tiskového mluvčího ministerstva zemědělství.

Ministr Šebestyán v debatě o podobě nové společné zemědělské politiky po roce 2027 zdůraznil, že jednou z nejdůležitějších otázek je dokončení jednání o definici zemědělce a aktivního zemědělce. Právě tato pravidla budou určovat, komu bude podpora v budoucnu směřovat. Česko zároveň prosazuje takové nastavení, které zajistí právní jistotu zemědělců i administrativních orgánů a nebude vytvářet zbytečnou byrokracii. 

Definice zemědělce a aktivního zemědělce jsou klíčovými pojmy Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. Jejich unijní rámec pro současné období (2023–2027) stanovuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla pro podporu strategických plánů, jež mají být vypracovány členskými státy EU. Zemědělcem se rozumí fyzická nebo právnická osoba (či skupina fyzických nebo právnických osob bez ohledu na právní formu), jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv a která vykonává zemědělskou činnost. Zemědělská činnost zahrnuje produkci, chov zvířat nebo pěstování plodin (včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti), nebo udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu či pěstování bez nutnosti nadměrných přípravných prací, případně provádění minimálních činností na plochách přirozeně ponechaných v takovém stavu. Zemědělský podnik označuje souhrn všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území téhož členského státu.

„Za mimořádně důležité považujeme dokončení diskuse o definicích zemědělce a aktivního zemědělce. Podpora musí směřovat k aktivní zemědělské činnosti, zároveň však nesmíme vytvářet další administrativní překážky pro zemědělce ani členské státy,“ říká ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Zatímco obecná definice zemědělce je v celé EU jednotná, u aktivního zemědělce dává unijní legislativa členským státům prostor pro vlastní vymezení podle specifických národních podmínek. Každá země EU musí definovat aktivního zemědělce ve svém národním Strategickém plánu SZP tak, aby splňoval následující unijní rámec: Musí vykonávat alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, definice musí brát v potaz i vícestranně zaměřené zemědělce nebo zemědělce pracující na částečný úvazek a jednotlivé země mohou použít další kritéria, např. příjmové testy (zda má dotyčný určité procento příjmů ze zemědělství), předmět podnikání či zápis v příslušných registrech (např. v ČR v Evidenci zemědělského podnikatele), aj.

Česká republika zdůraznila, že pravidla pro rozdělování přímých podpor musí zohledňovat rozdílnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských státech. Odmítá proto povinné nastavování zastropování či snižování podpor bez dostatečné flexibility pro členské země. Česko rovněž upozornilo na potřebu jasného a předvídatelného přechodu mezi současným a budoucím programovým obdobím a vyzvalo k včasnému schválení národních a regionálních partnerských plánů, aby zemědělci měli dostatek času na přípravu nových pravidel.

Ministr Šebestyán během jednání také otevřel otázku rychlé reakce na krizové situace a využití fiskálních nástrojů, které by zemědělcům pomohly lépe zvládat současné ekonomické výzvy. 

Významnou část jednání ministři věnovali dopadům dlouhodobého sucha, které letos zasáhlo řadu evropských zemí. Česká republika podpořila Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko, které téma na Radě otevřely, a upozornila na skutečnost, že také čeští zemědělci čelili negativním dopadům dlouhodobého nedostatku srážek a vysokých teplot.

„Opakující se období sucha ukazují, že musíme přejít od krátkodobých reakcí ke strategickému posilování odolnosti zemědělství při zajišťování dostupných potravin. Voda musí být považována za strategický zdroj a budoucí evropské politiky tomu musí odpovídat i z hlediska financování,“ prohlásil Šebestyán. 

Česká republika vyzvala k větším investicím do zadržování vody v krajině, vodních nádrží, závlah, zdravé půdy a další vodohospodářské infrastruktury. Zároveň zdůraznila, že ochrana klimatu a konkurenceschopnost evropského zemědělství se nesmějí dostávat do vzájemného rozporu. 

Během ministerské debaty o akčním plánu pro hnojiva podpořilo Česko posílení evropské výroby hnojiv, zajištění dostupných cen energie, větší diverzifikaci dodavatelů a rozvoj recyklace živin a precizního zemědělství. Podle České republiky je dlouhodobá dostupnost hnojiv přímo spojena s konkurenceschopností evropského zemědělství i potravinovou bezpečností Evropské unie. 

Ministři se zabývali také aktuální situací na zemědělských trzích. Česká republika upozornila, že domácí zemědělci čelí souběhu nepříznivých klimatických podmínek, nízkých realizačních cen a vysokých nákladů na vstupy. Letošní sklizeň základních obilovin je meziročně nižší téměř o 16 %, produkce kukuřice na zrno téměř o 30 % a produkce řepky o více než pětinu. Česko proto podpořilo rychlejší a administrativně jednodušší využívání krizové podpory a investice do dlouhodobé odolnosti zemědělské výroby.  Ministři rovněž jednali o budoucím nastavení společné rybářské politiky na období 2028 až 2034. Česká republika podpořila dosažený kompromis a zdůraznila význam podpory akvakultury, produktivních investic, inovací a zpracování ryb. Podle Česka musí budoucí pravidla zachovat dostatečnou flexibilitu pro členské státy a nesmějí vést k dalšímu nárůstu administrativní zátěže. Současně ČR upozornila na nutnost zachovat odpovídající financování společné rybářské politiky i v příštím víceletém finančním rámci.

Na bilaterální úrovni jednal ministr Šebestyán o prioritách České republiky také se svým slovenským protějškem Richardem Takáčem, s vedoucím delegace budoucího litevského předsednictví náměstkem ministra zemědělství Rimantasem Taraškevičiusem a s ministryní zemědělství a lesnictví Finska Sari Essyahovou.

Návrh rozpočtu Evropské komise na období 2028 až 2035 zní na zhruba 2 biliony eur, o 60 % více než má komise k dispozici v tomto sedmiletém období Odpovídá to přibližně 1,26 % průměrného hrubého národního důchodu EU. Celkový balík pro soudržnost, venkov a zemědělství tvoří větší část rozpočtu (cca 1,06 bilionu EUR z celkových 2 bilionů), konkrétní část určená přímo na příjmovou a základní podporu zemědělců (v rámci Společné zemědělské politiky) má Komise ve svém návrhu vyčleněnu samostatnou obálku ve výši přibližně 295,7 miliardy EUR.

Vlády členských zemí proti unijnímu rozpočtu protestují. Německo navrhlo škrty ve výši až 400 mld. EUR a koncem srpna se k němu připojily Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko i Švédsko.