Demografická krize se začíná podobat té klimatické
Zastropování odchodu do důchodu na 65 letech se odkládá. Premiér Andrej Babiš pro to má několik důvodů. Jedním z nich je vyjednávání s Evropskou komisí, která podobný krok vřele nedoporučuje. Dalším důvodem je nutnost projednání této záležitosti v celém balíku opatření, kam spadají také mimořádné příspěvky podle věku a zvýšení valorizace podle růstu mezd z nynější třetiny zpět na polovinu.
Ekonomové odhadují, že v roce 2027 státní výdaje na důchody vzrostou proti současnosti o 2,6 mld. Kč a v roce 2060 o 6,4 miliardy korun. Demografové varují, že bude klesat podíl ekonomicky aktivních lidí k důchodcům. Výhledový rok 2060 je už na dohled roku 2100, kdy se naše planeta udusí a uškvaří v oxidu uhličitém.
Znamená to, že se počty lidí v ekonomicky aktivním a neaktivním věku budou výrazně sbližovat. V současnosti tvoří lidé nad 65 let zhruba 21 % populace, do poloviny století a směrem k roku 2060 tento podíl vzroste na téměř 30 % (přibližně každý třetí člověk v Česku bude senior). Podíl obyvatel ve věku 20–64 let se z dnešních zhruba 58 % sníží pod hranici 52 %.
Z historických tabulek Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že demografická krize trvá už déle než 30 let. Počet obyvatel ve věku 15-64 let je aktuálně zhruba stejný jako před rokem 1989, podíl poproduktivních je stejný jako v roce 1970, tedy 21,5 procenta. Nejnižší míra ekonomické aktivity 58,3 % byla zaznamenána v roce 2010. Loni se vytáhla na 60,6 %, což je srovnatelné s rokem 1996 (61,2 %).
Do důchodu odchází silná generace Husákových dětí (nar. 1966 až zhruba 1979). Kdo je bude v průběžném systému živit? Mileniálnové. V letech 1996 až 2001 se v základních školách učilo více než 1,1 milionu žáků. Mezi roky 2010 a 2012 jejich počet klesl pod 800 tisíc, loni už ale počet žáků základních škol opět překročil 1 milion.
Důchodců tedy nepřibývá tak, jak by se zdálo. Ono jich více bude, protože se dožijí delšího věku. Demografické stromy ČSÚ jsou věrohodné. Ti lidé také spotřebují více zdravotní péče, budou potřebovat asistenci pro běžné životní úkony, pobyty v domovech důchodců už dnes přijdou dráže než tříhvězdičkový hotel se snídaní. Počet ekonomicky aktivních sice dramaticky neklesne, až ti dnešní žáci nastoupí do práce, ale ekonomická aktivita se prodlužuje i na opačném konci. Stále více lidí nad 60 let zůstává v práci.
Ministryně financí Alena Schillerová poznamenala, že zvýšené výdaje na důchody ve státním rozpočtu „najde“. To zní, jako by je schovávala sama před sebou, když ty rozpočty rozpočítává.
A tvrdí také, že si na ně vyděláme. Tomu už bych tak moc nevěřil. Máme sice téměř rekordní zaměstnanost, resp. nezaměstnanost v EU, ale spousta práce za mizerné mzdy na lepší důchody nepřispěje. Je to vidět už dnes na růstu sociálních podpor, a to pro lidi zaměstnané. V přepočtu hrubého domácího produktu (HDP) na odpracovanou hodinu vztažený k reálným hodnotám výchozího roku 2015 do roku 2022 stoupl o 8,4 %, v Polsku, pro srovnání, o 26 procent. Údaje pocházejí ze statistik OECD, kde jsme mezi 38 členskými zeměmi jen těsně nad průměrem. Nejslabší Mexiko má index růstu produktivity 92,43, neslabší evropská země Řecko 99,76 procenta.
I když bude stále více lidí stále déle pracovat (i v hodinách pracovní doby za týden se řadíme k evropské špičce), při takové produktivitě uživí sotva sami sebe. Důchodový průšvih už běží a jeho podstata leží jinde.