Rozpočet se zatím drží, problém bude příští rok

Státní rozpočet dosáhl za prvních sedm měsíců roku schodku 176,6 miliardy korun. Oproti minulému roku byl deficit vyšší o 8,5 mld. Kč, proti červnu naopak došlo ke zlepšení o zhruba 7 mld. Kč. Po očištění o významný příliv prostředků z EU činil schodek přibližně 212 mld. Kč. Příjmy i výdaje státního rozpočtu rostly za leden až červenec totožným meziročním tempem 5,4 procenta.

Na příjmové straně je povzbudivou zprávou pokračující růst pojistného (+6,3 %), které odráží dobrou kondici pracovního trhu a svižný růst mezd. Příjmy z EU vzrostly meziročně o více než 41 %, zejména díky prostředkům z Národního plánu obnovy. Inkaso daně z příjmu právnických osob tradičně podpořila úhrada vyrovnání daně za rok 2025, i tak ale procentní plnění zatím spíše zaostává (53,2 % vs. 56,6 % loni). Proti loňsku brzdí příjmovou stranu absence daně z mimořádných zisků (meziročně -17,5 mld. Kč).

Rostoucí výdaje státního rozpočtu jsou taženy běžnými výdaji (+4,2 %). Jde o kombinaci vyššího financování sociálních věcí, politiky zaměstnanosti, dočasného navýšení platby za státní pojištěnce a také vyšších odvodů do rozpočtu EU a neinvestiční části obranných výdajů. V červenci byly meziročně o 9,2 % vyšší výdaje na platy, což odráží změny v odměňování státních zaměstnanců, vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Kapitálové výdaje dosáhly zhruba 126 mld. Kč – jejich plnění na úrovni zhruba 48 % odpovídá typicky pomalejší realizaci investičních záměrů v první polovině roku.

Celkově se letos rozpočet zatím vyvíjí zhruba v souladu s plánovaným schodkem 310 mld. Kč. V přepočtu vůči hrubému domácímu produktu by se měl deficit prohloubit z 2,1 % na 2,7 procenta.

V roce 2027 bude tlak na veřejné finance dále narůstat. Hrubým odhadem může schodek státního rozpočtu dosáhnout 360 mld. Kč, tedy překročit maastrichtská 3 % HDP. Změkčením rozpočtových pravidel si vláda otevírá prostor k teoreticky i vyššímu růstu zadlužení, a to až do volebního roku 2029.

Mám zároveň pochybnosti, nakolik bude vyšší dluh sloužit k financování investic. Úniková doložka totiž umožňuje vládě dodatečné zdroje využít fakticky na jakýkoli výdaj. Mimochodem, už v letošním roce nekryje rozpočtový schodek pouze investice, ale i zhruba 50 mld. Kč běžných výdajů, tedy důchody, platy státních zaměstnanců nebo obsluhu dluhu.

Navíc sama vláda ve svém Fiskálně-strukturálním plánu neukazuje, že by investice měly vysoké multiplikační dopady, ani že by měly přinést dlouhodobě rychlejší růst HDP. Jinak řečeno, bez zvyšování daní a/nebo snižování výdajů se české veřejné finance dostávají na šikmou plochu. Průvodním jevem budou dále rostoucí náklady na financování dluhu.