Afrika bude stavět nový plynovod. Jak to číst?

Několik západoafrických zemí představilo dohodu o velmi ambiciózním plánu. Plynovod spojující z velké části trasou v oceánu 14 zemí a končící v Maroku s napojením na evropskou síť. To vše za 25 miliard dolarů. To vše v době, kdy se Evropa snaží od plynu odvracet a kdy Nigérie chce zároveň budovat další obří trasu na starý kontinent přes Alžírsko a Středozemní moře.

Jaký smysl má hledat nové exportní cesty na kontinent, který deklaruje, že plyn se má postupně utlumovat jako fosilní palivo? Sice míň fosilní než uhlí, ale pořád fuj. Odpovědí se nabízí několik. Zaprvé tomu afričtí vůdci prostě nemusí věřit, protože se ukazuje, nakolik obnovitelná energetika opakovaně ukazuje své limity. Zadruhé je evidentní, že z omezeného dobrodružství na Blízkém východě se stává dlouhotrvající konflikt destabilizující nejen Írán, který je sám velkým producentem tohoto klíčového paliva, ale i významnou část Arabského poloostrova.

To jsou ale jen spekulace. Především obří projekt je příliš drahým špásem, než aby se plánoval podle aktuální situace. K deklarovaným cílům plynovodu mají patřit jak rozvoj zapojených zemí, které jej potřebují mj. pro průmysl a výrobu hnojiv, tak odstranění stavu, kdy země jako Nigérie vyvážejí surovinu v základním stavu a dovážejí ji rafinovanou zpět za mnohem vyšší ceny.

Tady je ovšem jeden z klíčových problémů – z deklarací moc nevyplývá, jak tomu má plynovod napomoci. Dokonce nigerijský energetický expert Dan Kunle varoval otevřeným dopisem prezidenta země, aby projekt pozastavil a raději se zaměřil na domácí rafinaci plynu. Nigérie, zdá se, ale vidí ve vývozu bohatství. Proto zároveň oživuje, alespoň podle France24, myšlenku na další plynovod. Tentokrát přes Alžírsko a Středozemní moře. Tento projekt není nikterak nový a v minulosti narážel především na bezpečnostní rizika. V souvislosti s tím se objevovala i otázka, kdo něco takového pojistí.

Experti navíc občas zpochybňují efektivitu. Zatímco na pevnině podle nich jednoznačně platí, že plynovod je efektivnější než jakákoliv jiná doprava, na moři to nemusí být jednoznačné. V potrubí je totiž třeba udržovat vysoký tlak, aby plyn proudil, a ten se nedá pod mořem doplňovat. Proto se musí na začátku „přetlakovat“, což je docela drahé.

Přes všechny tyto problémy se může zdát plynovod z Afriky, kde je zdrojů dostatek, jako skvělý nápad. Zvlášť když ten rovný na trase Nigérie – Alžírsko se má začít budovat už příští rok. Ten obří, podél západního pobřeží, v roce 2028. Co bychom v Evropě dali za takovou rychlost. Je zde však spousta nezodpovězených otázek kolem financování a vlastně celé ekonomiky provozu. Jestliže v Evropě vše zvažujeme, připravujeme a povolujeme tak dlouho, až to mezitím leckdy ztratí smysl, je otázkou, zda v Africe někdo nekoná rychleji než myslí. Ale koneckonců – to je jejich věc. Černý kontinent potřebuje emancipaci v tom, že některé ekonomické projekty prostě vezme do svých rukou a země začnou spolupracovat.