Pro neziskovky je diskuse základem demokracie, soudy ji podrývají
ZRPÁVA Z TISKU. Ministerstvo pro místné rozvoj (MMR) podalo trestní oznámení na neziskovou organizaci Platforma pro sociální bydlení a tři své bývalé zaměstnance. Tvrdí, že úředníci zneužili své pravomoci, poškodili Evropskou unii a dopustili se dotačního podvodu, když prosadili zákon a neziskovým organizacím, pro které zároveň pracovali, zajistili minimálně 77 milionů korun. Píše se to v reportáži deníku Mladá fronta Dnes (MfD) ze 14. července.
Trestní oznámení se dotýká tří bývalých zaměstnanců ministerstva, Platformy pro sociální bydlení, Fondu dostupného bydlení a firmy Bydliště, s.r.o. „Bývalí nebo současní členové Platformy byli zároveň ve služebním poměru na ministerstvu v rámci odboru bydlení a mohli zneužít své postavení úřední osoby ve prospěch Platformy,“ cituje deník z trestního oznámení.
Platforma to přiznává, ale zároveň tvrdí, že neporušila žádné právní předpisy. „Skutečnost, že odborníci působí v neziskovém sektoru i ve veřejné správě, nebo mezi těmito sektory přecházejí, není sama o sobě ničím neobvyklým ani nezákonným. Rozhodující je, zda byly dodrženy všechny právní předpisy, pravidla střetu zájmů a procesy příslušných institucí,“ odvětila ředitelka Platrofmy Barbora Bírová.
Český zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) termín „střet zájmů“ jako takový příliš nepoužívá. Tuto problematiku však velmi podrobně upravuje pod pojmem omezení jiné výdělečné činnosti zaměstnance a obecnou povinností loajality. Pro běžné zaměstnance platí zásada, že ve svém volném čase mohou pracovat nebo podnikat, ale nesmějí konkurovat svému vlastnímu zaměstnavateli. Pokud chce zaměstnanec vykonávat výdělečnou činnost (ať už na dohodu, pracovní smlouvu u jiné firmy, nebo jako OSVČ), která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, musí mít jeho předchozí písemný souhlas. Shoda činností se neposuzuje jen podle toho, co má firma zapsané v obchodním rejstříku, ale podle toho, co reálně dělá. Zákoník práce v § 301 písm. d) ukládá všem zaměstnancům obecnou povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. To znamená, že i když vedlejší činnost přímo nekonkuruje oboru zaměstnavatele, nesmí ho poškozovat. Například nelze zneužívat informace, které v práci získali.
V konkrétních pracovních smlouvách se obvykle vyskytují také odstavce, které zakazují zaměstnanci pracovat v jiných organizacích ve stejném oboru a vynášet informace, získané u zaměstnavatele.
Ministerstvo ve sporu argumentuje tím, že zmínění zaměstnanci mohli při vytváření a schvalování zákona o podpoře bydlení jít na ruku neziskovým organizacím a konkrétně zvýhodnit právě Platformu pro sociální bydlení. Jako důkaz předkládá skutečnost, že Platforma byla v letech 2023 až 2025 úspěšná ve svých podaných žádostech o dotace ze sta procent úspěšná. Platforma to rozpojuje, údajně šlo jen o 87 procent, dvě žádosti byly zamítnuty.
„Trestní oznámení paní ministryně Zuzany Mrázové vnímáme jako snahu o zastrašení a útok na občanskou společnost,“ reagovala Bírová v článku MfD.
Ministerstvo tvrdí, že úředníci, které podezřívá, se podíleli jak na přípravě zákona o podpoře bydlení, tak na jeho schvalování, a zároveň působili jako nezávislí experti v oblasti bydlení a byli i v komisích na ministerstvech a úřadu vlády.
Platforma pro sociální bydlení spůsobí v ČR od roku 2013. Sama nevlastní, nestaví ani přímo nepřiděluje sociální byty. Funguje jako výzkumná, advokační, vzdělávací a poradní organizace. Podílela se na přípravě dotačních výzev Ministerstva práce a sociálních věcí (např. výzva č. 108 a navazující výzvy z programu OPZ+). V těchto projektech, které Platforma metodicky zaštiťovala a pomáhala obcím realizovat, byly úspěšně zabydleny stovky domácností (např. jen v rámci jedné z dřívějších vln šlo o zhruba 280 domácností. Platforma byla jedním z hlavních hybatelů přípravy a schválení Zákona o podpoře bydlení, schváleného v roce 2024 s postupným náběhem v letech 2025/2026. Tento zákon v Česku nastavuje systémové nástroje prevence ztráty bydlení a asistence pro desítky tisíc lidí v bytové nouzi. Její financování se opírá o dotace z Evropské unie: Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) a Evropského sociálního fondu (ESF). Příkladem je aktuální projekt zaměřený na profesionalizaci komunikace a fundraisingu platformy. A dále o dotace a granty od Ministerstva práce a sociálních věcí (11,4 mil. Kč v roce 2024) a v menší míře také Ministerstva pro místní rozvoj (473,7 tis. Kč) na konkrétní projekty spojené s řešením bytové nouze a sociálním začleňováním. Dalšími finančními zdroji jsou individuální dárci, firemní dárci a nadace a výtěžky z benefičních akcí. Podle účetní uzávěrky z roku 2024 činily osobní náklady Platformy 10,92 mil. Kč z celkových nákladů 13,06 mil. Kč a výnosech 13,04 milionu korun. Účty tedy skončily neziskově v minusu 4 tis. Kč. Odměny statutárním orgánům jsou nula, Barbora Bírová je statutárním orgánem od roku 2022. Ona ale nikdy na žádném ministerstvu nepracovala, obviněným je bývalý úředník MMR (konkrétně ředitel odboru bydlení), který na ministerstvo nastoupil za působení Ivana Bartoše. Před svým nástupem na MMR (do roku 2022) vedl právě výše zmíněnou Platformu pro sociální bydlení.
Přesto stojí za to Barboru Bírovou citovat: „Pokud jsou namísto věcné polemiky využívány právní kroky vůči organizacím, které se kriticky vyjadřují k veřejným politikám, může to oslabovat prostor pro odbornou diskusi i nezávislou občanskou kontrolu, která je základem demokratické společnosti,“ řekla pro deník MfD.
Kromě citované organizace jsou žalováni tři konkrétní lidé. Občanská kontrola je beze sporu znakem demokratické společnosti, jejím základem je ale nezávislá justice. Počkejme, jak dopadne diskuse před senátem.