Ministerstvo zemědělství řeší konflikt: ryby, ptáci nebo procesy?

Ministr zemědělství Martin Šebestyán přijel v pátek 3. července k jezu Bulhary v Povodí Moravy, kde den předtím uhynuly tuny ryb v důsledku nedostatku kyslíku, aby situaci osobně řešil s ředitelem Povodí Moravy Davidem Fínou. Setkal se také se starosty z obcí v okolí. Všichni přítomní se shodli na tom, že nejlepším řešením, jak podobným situacím v budoucnu předcházet, je plánované navýšení hladiny novomlýnských nádrží, které zajistí stabilizaci odtokových poměrů. Tomu ale nyní brání správní žaloba a další kroky ekologické organizace. V současné době se čeká, jak ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud.

„Včerejší rychlý zásah Povodí, hasičů a rybářů pomohl zabránit nejhoršímu, takže úhyn ryb není tak velký, jako v minulosti. Přesto, i kvůli změně klimatu, na Dyji k podobným situacím dochází opakovaně. Už v roce 2019 proto ministerstvo rozhodlo o zahájení kroků k obnovení zásobního prostoru a navýšení hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. Tím bychom získali dostatek vody, abychom ji mohli v době sucha upouštět do řeky, nadlepšili její průtok, okysličili ji a předešli úhynům ryb i dalších vodních organismů,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Na Dyji u jezu v Bulharech uhynuly ryby kvůli masivnímu výskytu sinic, extrémně teplému počasí, nízkému průtoku v řece a následnému prudkému poklesu obsahu kyslíku ve vodě. Na základě předpovědi počasí už minulý týden Povodí Moravy preventivně odstavilo malou vodní elektrárnu na vodním díle Nové Mlýny a veškerý odtok z nádrže převádí přímo do vodního toku, aby se více provzdušnil. Současně posílilo sledování kvality vody, koncentrace kyslíku, rozvoje sinic a dalších parametrů. V lokalitě byly před letošní sezónou instalovány nové přístroje na měření kyslíku ve vodě, zintenzívněn laboratorní monitoring a situaci také každý den sledují drony.

Povodí Moravy podniklo řadu opatření, aby zvýšení hladiny nezasáhlo do života chráněných ptáků, kteří v okolí vody žijí

„Situaci nyní komplikuje žaloba ekologické organizace, které vyhověl rozsudek Krajského soudu v Brně. Proti tomuto rozsudku jsme podali kasační stížnost a nyní čekáme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Bez něj nemůžeme hladinu nádrží navýšit. Současně je nutné zajistit souhlas orgánu ochrany přírody a ve správních řízeních podrobněji doložit převažující veřejný zájem, který je podle nás zcela zjevný.  Povodí Moravy navíc již podniklo řadu opatření, aby zvýšení hladiny nezasáhlo do života chráněných ptáků, kteří v okolí vody žijí,“ upřesnil generální ředitel Povodí Moravy David Fína. 

Povodí Moravy vybudovalo například plovoucí ostrovy, na kterých mohou chránění ptáci žít i hnízdit, vybudovalo pastviště pro husy jako náhradu za plochy, které budou navýšením hladiny zatopeny a postaralo se, aby zůstaly zachovány současné laguny na ostrovech Písky. 

Zvednutí hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů by umožnilo v kritických obdobích nadlepšení průtoků pod nádrží v řece Dyji a v dalších vodních tocích, které jsou závislé na přítoku z nádrže. Pozitivní vliv by se projevil na kvalitě a čistotě vody, stabilizaci podzemních zdrojů v regionu i zajištění dostatku vody například pro závlahy. 

Díky výše citovaným preventivním opatřením uhynula podle odhadů přibližně jedna tuna ryb, tedy výrazně méně než při obdobných událostech v minulých letech. Preventivní opatření a sledování lokality stále pokračují, informovalo ministerstvo zemědělství.

Žalobu proti zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží podala organizace Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Tato organizace je v celém sporu nejaktivnější. Podala klíčové správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně (například proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o výjimkách ze zásahu do biotopů chráněných živočichů nebo proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ohledně změny manipulace s vodou) a v řadě těchto sporů u soudu uspěla. Připojila se organizace Voda z Tetčic, spolek, který se aktivně účastní správních řízení a podává odvolání i další opravné prostředky po boku Dětí Země. Vedle těchto jmenovaných jsou to ještě spolky Obchvat a Egeria.

Je ochrana přírody proti veřejnému zájmu?

Ekologické organizace dlouhodobě upozorňují na to, že zvýšení hladiny by mělo negativní dopad na cennou ptačí oblast (zejména na Střední neboli Věstonickou nádrž), kde hnízdí chráněné druhy jako orel mořský, rybák obecný či různé druhy hus. Zpochybňují také to, zda stát dostatečně prokázal převládající veřejný zájem nad ochranou přírody.

Zásadním procesním nedostatkem, na kterém padlo rozhodnutí Ministerstva zemědělství o změně nakládání s vodami, byla absence platné výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Vodoprávní úřad podle soudu nemůže povolit změnu nakládání s vodami (zvýšení hladiny), pokud není pravomocně rozhodnuto, že je takový zásah přípustný z pohledu ochrany přírody. Krajský soud v Brně totiž předtím zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které povolilo škodlivý zásah do biotopů 10 chráněných druhů živočichů. Ministerstvo zemědělství tak procesně potvrdilo rozhodnutí o zvýšení hladiny na základě podkladu, který již právně neexistoval.

Soud potvrdil, že v průběhu správního řízení došlo k procesnímu pochybení vůči ekologickým spolkům. Ekologické organizace neměly možnost vyjádřit se k novým podkladům, které byly doplňovány do spisové dokumentace, což představuje závažné porušení procesních práv účastníků řízení. Ačkoliv jde o věcnou argumentaci, úřady se s ní nevypořádaly procesně správným způsobem. Soud konstatoval, že ministerstvo životního prostředí ani Krajský úřad Jihomoravského kraje dostatečně neprokázaly a neodůvodnily převahu veřejného zájmu na zvýšení objemu vody (pro zemědělské závlahy) nad veřejným zájmem na ochranu ptačí oblasti a chráněných biotopů.

v podstatě se jednalo o závažné procesní i věcné nedostatky na straně úřadů

V podstatě se nejednalo o procesní chyby na straně ekologů (kteří žaloby podávali správně a soud jim vyhověl), ale o závažné procesní i věcné nedostatky na straně úřadů (Krajský úřad, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství), které se snažily zvýšení hladiny prosadit bez řádně obhájených a právně čistých podkladů. Záměr Povodí Moravy je kvůli těmto procesním pochybením úřadů zablokován.

Žaloba proti ministerstvu životního prostředí (MŽP) byla podána na přelomu let 2022 a 2023 v návaznosti na rozhodnutí MŽP, které zamítlo odvolání aktivistů proti výjimkám ze zákona o ochraně přírody. Spolky napadly povolení ke škodlivému zásahu do biotopů deseti chráněných druhů živočichů v ptačí oblasti a v Přírodní rezervaci Věstonická nádrž. Krajský soud v Brně dal ekologům za pravdu a v říjnu 2024 rozhodnutí MŽP zrušil.

Žaloba na MZe byla podána 25. března 2025. Směřovala proti rozhodnutí MZe z ledna 2025, kterým ministerstvo potvrdilo změnu povolení k nakládání s vodami, konkrétně záměr Povodí Moravy zvýšit hladinu nádrže o 35 cm za účelem zadržení většího objemu vody pro závlahy. Krajský soud v Brně na základě této žaloby rozhodnutí MZe dne 18. června 2025 zrušil, protože ministerstvo nemohlo legálně povolit zvýšení hladiny vody, když předchozí povolení od MŽP týkající se zásahu do biotopů bylo soudem již zrušeno.

Ještě několik tun ryb nejspíše ještě lekne.