Inflace není krátkodobý úkaz, musí se myslet rok dopředu
Ač nás to už přestává bavit, musíme se alespoň částečně věnovat geopolitice. Ta totiž dál ovlivňuje nejen dění na finančních trzích, ale také kroky centrálních bank. Už před týdnem americká a íránská strana dosáhly předběžného ujednání o prodloužení příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu. Jenže pak to znovu přišlo. Plánovaná technická jednání ve Švýcarsku byla odložena. Íránské vojenské velitelství přes víkend oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřený kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Americká armáda tvrzení Íránu popřela a sdělila, že zmíněná námořní trasa zůstává otevřená a pod dohledem amerických sil.
Výsledkem každopádně je, že trh (nepochopitelně) stále věří na pokračování deeskalace. Cena ropy Brent z pohledu posledních týdnů zpětně klesá. Jeden barel ropy se už neprodává za 100 dolarů, ale jeho cena klesla na 80 dolarů. Co to znamená pro české centrální bankéře: ti musejí i přes poslední zvýšení úrokových sazeb dál bedlivě sledovat vývoj inflace. Ceny pohonných hmot v posledních týdnech klesly o téměř 10 %. Kvůli zlevňování ropy se bude pokles jejich cen ještě prohlubovat. Je to jeden z důvodů, proč se tempo inflace v Česku vrací do blízkosti 2% cíle České národní banky.
Jenže v příštím roce o sobě může dát inflace ještě vědět. Náraz inflačních tlaků kvůli uzavřenému Hormuzu může přijít se zpožděním v druhé vlně. Nepříjemný pocit mám hlavně z vyšších cen zemního plynu. I přes poslední pokles zůstává jeho cena stále o více než třetinu vyšší než před začátkem operace v Íránu. To platí ve chvíli, kdy Evropa doplňuje relativně prázdné zásobníky na příští zimu. Protože energetické společnosti nyní nakupují plyn dráž než loni, v příštím roce nás mohou přestat chránit fixace nízkých cen. A pozor: inflaci nyní brzdí zlevňující potraviny. Jenže vyšší náklady na zemní plyn a hnojiva mohou v příštím roce potraviny viditelně prodražit. Navíc platí, že nákupu potravin se nevyhne nikdo z nás. Není proto překvapením, že tato položka má ve spotřebních koších velkou váhu, a to nejen v Česku.
A může přijít ještě jeden zdroj inflace, o kterém se příliš nemluví. Ten souvisí s boomem umělé inteligence. Prudký nárůst poptávky po výpočetním výkonu žene nahoru nejen ceny čipů, ale také ceny energie nebo mzdy IT pracovníků. Třeba ceny pamětí se naprosto vymkly kontrole. RAM čipy, které před půl rokem stály 100 dolarů, se nyní prodávají zhruba třikrát dráž. Agentura Bloomberg odhaduje, že průměrný meziroční nárůst cen čipů dosahuje 237 % a na inflaci by se měl nejvíce projevit v první polovině příštího roku. V IT světě tak dochází k paradoxu, že vyměnit samotné paměti se už nevyplatí. Namísto nákupu jednotlivých komponentů řada jednotlivců i firem nyní raději sahá rovnou k pořízení nového počítače.
Nebudou ale zdražovat jen komponenty počítačů. Tlak na růst cen uvidíme také u mobilních telefonů nebo nových automobilů, protože mobil je v podstatě kapesní počítač a nová auta jsou počítače s koly. Dopad zdražování v IT sektoru tak bude širší a postupně prosákne do celé ekonomiky.
Současný vývoj připomíná klasický investiční cyklus. Prudký růst poptávky po nové technologii nejprve vede k nedostatku kapacit a růstu cen, nyní konkrétně u čipů. Jakmile se ale nabídka začne přizpůsobovat, může se tento efekt postupně obracet. AI tak může v krátkém období inflaci zvyšovat, zatímco v delším horizontu ji naopak bude tlumit prostřednictvím vyšší produktivity. Pro představu, inflační křivka AI boomu by měla připomínat obrácené písmeno J. Horší ale je, že na dezinflační efekt si počkáme. V nejbližších letech bude AI představovat hlavně zdroj cenových tlaků.
Co to znamená pro nás? Sázíme na to, že spotřebitelská inflace by měla být v příštím roce nejen vyšší než letos, ale navíc by se měla dál držet nad 2% cílem centrální banky. I tohle může částečně vysvětlovat nedávné preventivní zvýšení úrokových sazeb České národní banky.
Poznámka redakce – aktualizace: „Hormuz se nikdy nevrátí do předválečného stavu. Průliv bude plně pod íránskou správou,“ prohlásil včera íránský vyjednavač a předseda parlamentu Mohammad-Bakr Kalíbáf. Slíbil, že ho islámská republika bude spravovat „v souladu s mezinárodním právem“. Podle tohoto práva musí průliv zůstat volný pro veškerou plavbu a bez jakýchkoliv poplatků.