Inflace v evropě v květnu stoupla

Ilustrační foto: Gerd Altman z Pixabay

Meziroční míra inflace v eurozóně činila v květnu 3,2 % oproti 3 % v dubnu. O rok dříve činila míra inflace  1,9 procenta. V Evropské unii stoupla roční inflace v květnu na 3,3 % ve srovnání se 3,2 % v dubnu. O rok dříve činila 2,2 %. Oznámil to Eurostat, statistický úřad Evropské unie, ve své pravidelné zprávě a potvrdil tak svůj předběžný odhad i očekávání tržních analytiků.

Nejnižší roční míry byly zaznamenány ve Švédsku (1,1 %), Dánsku a Česku (obě země 1,8 %). Nejvyšší roční míry byly zaznamenány v Rumunsku (9,7 %), Bulharsku (6,3 %) a Litvě (5,1 %). Ve srovnání s letošním dubnem meziroční inflace klesla v jedenácti členských státech a v šestnácti se zvýšila.

V květnu k meziroční míře inflace v eurozóně přispěly služby (+1,61 procentního bodu), energetika (+0,98 p.b.), potraviny, alkohol a tabák (+0,36 p.b.) a neenergetické průmyslové zboží (+0,23 p.b.).¨

Roční míra inflace v EU v květnu 2026

Graf: Eurostat

Velké rozpětí míry inflace v jednotlivých zemích potvrzují obavy ekonomů, že jednotná úroková sazba v celé eurozóně pro ekonomiky velmi odlišné svou výkonností a strukturou může činit některým státům a stabilitě společné měny vážné potíže. Varovný je příklad Rumunska, které přijalo euro letos v lednu. Švédsko, ČR, Dánsko a Maďarsko si naopak ponechávají své národní měny.

Eurostat měří inflaci pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Podle něj v květnu v České republice meziměsíčně index vzrostl o 0,2 % a meziročně o 1,8 % (v dubnu o 2,1 %). Podle domácí metodiky, založené na spotřebitelském koši a váze jednotlivých položek v něm, v květnu v Česku meziměsíčně inflace stoupla o 0,2 % a meziročně o 1,8 % (v dubnu o 2,1 %). 

Rada guvernérů Evropské centrální banky na svém zasedání 11. června rozhodla o zvýšení všechn tří klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů (tedy o čtvrt procentního bodu) s účinností ode dneška. Depozitní sazba tak nyní činí 2,25 procenta. ECB zároveň představila nový výhled pro ekonomiku eurozóny, kde s ohledem na dražší energii upravila svá očekávání. Prognóza celkové inflace byla revidována směrem nahoru. ECB očekává, že v roce 2026 dosáhne průměru 3 %, v roce 2027 klesne na 2,3 % a k cílovým 2 procentům se přiblíží až v roce 2028. Výhled ekonomického růstu (HDP) byl naopak mírně oslaben. Pro rok 2026 banka odhaduje růst eurozóny na 0,8 % a pro rok 2027 na 1,2 %. To odráží negativní dopady geopolitického napětí na reálné příjmy a důvěru v ekonomiku.