ČNB zvýšila úrokové sazby, premiéra nevyslyšela
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 % a lombardní sazby na 4,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 6 ze 7 členů bankovní rady, v níž má guvernér pouze svůj jeden hlas. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 19. června 2026.
Centrální banka tak poprvé po čtyřech letech přistoupila ke zpřísnění měnové politiky a poprvé za působení guvernéra Aleše Michla.
Stalo se tak po mediální přestřelce mezi Alešem Michlem a předsedou vlády Andrejem Babišem, který kritizoval cedulkou banku za základní úrokové sazby vyšší, než měla Evropská centrální banka na euro. Ještě před vyhlášením nových úrokových sazeb Andrej Babiš prohlásil, že ke zvyšování sazeb ČNB není důvod, zvýšení by podle něj ublížilo české ekonomice.
Michl kritiku odmítl s tím, že ČNB není nástroj vládní hospodářské politiky, ale jejím hlavním posláním je udržovat stabilitu měny a udržovat inflaci ve stanovených mezích.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,1 procenta. V roce 2025 dosáhla v průměru 2,5 procenta a překročila tak inflační cíl ČNB. Banka ve svých predikcích očekává, že na přelomu letošního a příštího roku může inflace přechodně vystoupat blíže ke 3 % (mimo jiné kvůli dražší energii a uvolněnější fiskální politice), v průběhu roku 2027 se ale opět vrátí k cíli. Kurs koruny, další zásadní nástroj měnové stability, který má státní banka k dispozici, by měl zůstat stabilní okolo 24,3 Kč za euro.
Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg po zasedání měnového výboru banky řekl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily. Česká ekonomika čelí domácím inflačním tlakům: silnému růstu mezd, přetrvávajícímu zdražování služeb a bydlení i expanzi peněžní zásoby. Přestože celková inflace zpomalila v květnu na 2,1 %, jádrová inflace zůstává na zvýšené úrovni 2,9 %. Případné zvýšení by bylo kalibrací míry restrikce, nikoli zásadním obratem v nastavení měnové politiky. „Nerozhodujeme, zda přejít na restriktivní politiku. Ta již restriktivní je. Rozhodujeme, jak moc restriktivní by měla být.“ Michl zároveň odmítl, že by rozhodování bankovní rady bylo ovlivněno politickými výroky. „Garantuji nezávislost. Nenecháme si od nikoho mluvit do práce.”
Celková inflace v květnu zpomalila více, než analytici očekávali, na 2,1 %, což odpovídá vlastní prognóze centrální banky pro tento měsíc. I když vysoce volatilní ceny potravin nadále tlumily celkový růst cen, centrální banka varovala, že se tento trend pravděpodobně později v průběhu roku obrátí. Pozorně sledovaný ukazatel jádrové inflace, který sleduje tlaky na domácí poptávku, zůstal na úrovni 2,9 %, kterou centrální banka označila za zvýšenou. „S jádrovou inflací musíme stále bojovat,“ řekl Michl Bloombergu.
V reakci na kritiku premiéra Michl uvedl, že rozhodnutí centrální banky nebudou ovlivněna politickými prohlášeními. „Garantuji nezávislost,“ řekl. „Nikdo nám neříká, co máme dělat.“
Evropská centrální banka 11. června rozhodla o zvýšení všechn tří klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů (tedy o čtvrt procentního bodu) s účinností ode dneška. Depozitní sazba tak nyní činí 2,25 procenta. ECB zároveň představila nový výhled pro ekonomiku eurozóny, kde s ohledem na dražší energii upravila svá očekávání. Prognóza celkové inflace byla revidována směrem nahoru. ECB očekává, že v roce 2026 dosáhne průměru 3 %, v roce 2027 klesne na 2,3 % a k cílovým 2 procentům se přiblíží až v roce 2028. Výhled ekonomického růstu (HDP) byl naopak mírně oslaben. Pro rok 2026 banka odhaduje růst eurozóny na 0,8 % a pro rok 2027 na 1,2 %. To odráží negativní dopady geopolitického napětí na reálné příjmy a důvěru v ekonomiku.
„K rozhodnutí patrně přispěla proinflační data o mzdách za první čtvrtletí, které meziročně rostly o 8,1 % nominálně. Dalším faktorem byl patrně nezpomalující růst cen služeb, které v květnu rostly o 4,7 %. Či-li je zde domácí nedohašená inflace, která si říká o vyšší úrokové sazby,“ soudí o rozhodnutí bankovního výboru ČNB Václav Franče, analytik investiční společnosti Uniqa.
Jde o první zvýšení sazeb ze strany ČNB od června 2022. „Aktuální krok je podle mě vhodné chápat spíše jako preventivní jemné doladění měnové politiky než jako začátek nového cyklu utahování. To však neznamená, že ČNB nemůže ve druhé polovině letošního roku sazby v případě potřeby ještě mírně zvýšit,“ soudí Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.
Nejistoty jsou však čitelné nejen v analýzách ČNB, ale také u nezávislých analytiků. „Mírová dohoda mezi USA a Íránem sice může inflační výhled vylepšit, nejistota však zůstává vysoká a část inflační nálože z Hormuzu v ekonomice směrem k roku 2027 bude tak jako tak doznívat (např. dražší hnojiva nebo vyšší ceny plynu, za které se začaly doplňovat zásobníky),“ napsal Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.
„Jakkoliv statistiky inflace nevypadají příliš utrženy ze řetězu, pečlivý průzkum těchto statistik ukazuje, že na začátku výrobního řetězce, tedy u výrobců, se již inflační tlaky projevují a mají původ hlavně v dražší energii,“ upozorňuje Markéta Radhi Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Cyklus snižování úrokových sazeb po celém světě skončil. Americká centrální banka Fed včera během svého zasedání nezměnila úrokové sazby a nechala je v rozmezí 3,50–3,75 %, ale i ona vyslala signál, že je nejspíš brzy zvýší. A ani americkému prezidentovi Trumpovi se to vůbec nelíbí, stejně jako u nás Andreji Babišovi. Fed totiž v doprovodné zprávě vyzdvihnul solidní růst ekonomiky, silné kapitálové investice a stabilní trh práce. A také to, že inflace zůstává nad 2% cílem a že Fed hodlá zabezpečit cenovou stabilitu, což v překladu znamená, že hodlá zvýšit úrokové sazby.
Finanční trh rozhodnutí ČMB očekával, reakce koruny tak byla jen velmi mírná.