Německo tlačí prudký nárůst lidí vyžadujících péči

Foto: Rudy and Peter Skitterians from Pixabay

Na jednu stranu se takzvaná šedá či šednoucí ekonomika stává výzvou pro podnikání, nabízeje nové možnosti pro byznys. Na druhou je ale nepřehlédnutelné, že vytváří stále větší tlak na veřejné rozpočty. Většinou se mluví jen o penzích a pouze občas ekonomové zmíní i zdravotnictví a sociální péči. Že nejde o žádné drobné, ukazuje zpráva německého serveru WirtschaftsWoche: počet lidí vyžadujících péči se v zemi za deset let více než zdvojnásobil a přesahuje 6 milionů osob. Stouply samozřejmě i nároky na její financování. Mnohem víc než dvojnásobně, z 28 na 70 miliard eur.

Důvdů je víc. Za prvé se zmírnila kritéria pro zařadení do kategorie, která vyžaduje státem částečně financovanou péči. Za druhé se na rozdíl do dřívějška nehledí jen na fyzickou, ale také mentální kondici. A to ve chvíli, kdy je v zemi 1,8 milinu lidí s demencí. Jako celek to odpovídá přístupu, kdy nemají být lidé pouze „čistí a najezení“, ale mělo by jim být zajištěno alespoň zdání každodenního života. Za třetí se do zmíněné kategori dostává stále více mladých. Mimo jiné třeba pro diagnózu ADHD. Počet dětí a dospívajících s potřebou péče se za posledních deset let zvýšil téměř čtyřnásobně.

Počet dětí a dospívajících s potřebou péče se zvýšil téměř čtyřnásobně

Ekonomické řešení může být v zásadě dvojí. Buďto se zpřísní kritéria, takže peněz se bude rozdělovat míň, nebo se budou muset najít nové zdroje. Tedy se zvýší daně (případně sazby pojištění, to je jedno), nebo omezí jiné výdaje.

Nic z toho samozřejmě není populární, takže se taková opatření zrpavidla odkládají, dokud to jde. A ono to jde docela dlouho, většinou až za hranu možného, kdy se ještě valí dluhy, než investoři řeknou dost. Pak přijdou razantní škrty, jako před léty v Řecku.

Na tom není nic nového. Spíš je zajímavé, jak tenhle problém dnešní společnost pořád ignoruje. Moderní média jsou spíš postavená na sledování úspěchů a příběhů nebo na průšvihy. Avšak průšvihy tady a teď, na potenciální hrozby se sáhne jen občas. Hlavně bez většího koncepčního rozebírání, co s tím. Aby ne, když se speciálně v České republice (a nejen v ní) po každých volbách mění rétorika ohledně sociální politiky. Od „musíme s tím něco udělat“ po „my vám ty peníze seženeme, protože my jsme tu pro lidi.“

Taže ano, stříbrná neb šedivá ekonomika nabízejí určité příležitosti pro byznys. Ale bez reforem bude chybět poptávka. Už dnes je většina lidí závislá na státu. Pokud se bude tento fakt prohlubovat, není jiné cesty, než ten stát činit efektivnějším. Ale to je proti zájmům významné části podnikatelského sektoru. Až se tohle změní, může být pozdě.