Škádlení mezi státní bankou a vládou není neškodné
Vláda by se neměla šťourat v měnové politice nezávislé státní banky a ta by se zase neměla otírat o politiku vlády. Dosud se to u nás dodržovalo. Až do té míry, že o záznamech z jednání Bankovní rady o úrokových sazbách někteří analytici poukazovali na to, že guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se zdržuje komentářů vůči vládní politice proto, že dříve úzce spolupracoval s premiérem Andrejem Babišem a je stále „jeho člověk“.
Skutečně, narůstající schodek státního rozpočtu v je bankovních analýzách jako inflační riziko zmiňován sice pravidelně, ale jen okrajově. Zdůrazňovány jsou růst mezd, ceny bydlení, ceny služeb a v poslední době válka na Blízkém východě. Jmenovat rozpočtové deficity jako proinflační je korektní, stejně jako neďoubat se v tom, kam a proč ty státní peníze plynou. Michlova zdrženlivost vůči vládě má spíše důvod v dodržování oddělenosti obou institucí, než v nějakých osobních vazbách.
Přesto došlo k nevlídným rozhovorům (přes prostředníky). V pondělí 11. května na tiskové konferenci po zasedání vlády řekl její předseda: „Vždycky vyslovím podivení nad tím, proč základní sazba české koruny je o jeden procentní bod vyšší než eurozóna, když tedy hlavní byznys máme v Evropské unii.“ Nabízí se odpověď: protože nemáme euro a proto, že guvernér Michl srazil inflaci ke 2 procentům a v souboji s ní patří ČNB mezi nejúspěšnější mezi bankami EU.
Vládě by nižší úrokové sazby jistě vyhovovaly. Babiš doufá, že by levnější peníze podpořily hospodářský růst, který potřebuje ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, aby zaplatil programové prohlášení. Zvýšená inflace bývá doprovodným jevem ekonomického růstu a také napomáhá dlužníkům splácet jejich závazky.
V pátek 15. května Poslanecká sněmovna schválila změny pravidel pro sestavování a schvalování státního rozpočtu. Podle Dominika Rusinka, analytika ČSOB, by to mohlo zvýšit letošní deficit, chválený poslanci na 310 mld. Kč, až na 400 miliard korun bez schválení poslanci. Kromě toho by z rozpočtového deficitu byly vyňaty tak zvané investice. Pak by také mohla padnout hranice ročního státního deficitu 3 % HDP, stanovená Evropskou unií a vládou prohlášená za nepřekročitelnou.
V pondělí 18. května Michl v rozhovoru pro podcast Insider utrousil jinou odpověď, banka ho vyvěsila na svůj web. Kromě jiného guvernér prohlásil: „Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká.“ A ještě dále: „Já tady nejsem od toho, abych zlevnil byty, abych vyřešil bytovou politiku. Náš jediný cíl je nízká inflace. Tečka.“
Do Michla nevidíme, ale vypadá to, jako by mu po pátečním hlasování ve sněmovně povolily nervy. On drží inflaci skoro nejnižší v EU a vláda mu do toho hází vidle. A ještě premiér kritizuje měnovou politiku nezávislé ČNB?
I když guvernérova reakce je pochopitelná, nebyla moudrá. Vláda učinila dva kroky k odvrácení růstu míry inflace: převedla poplatky za obnovitelné zdroje z faktur spotřebitelů na státní rozpočet. Je to problematická operace. Inflace se sice počítá ze spotřebitelských cen, takže to byl krok protiinflační, ale o ty poplatky se prohloubí schodek státního rozpočtu, který je proinflační. A druhým krokem je stanovení cenových stropů na pohonné hmoty. To byl účinný manévr protiinflačně i politicky. Jakkoliv by nízké úrokové sazby vládě pomohly, tak na druhou stranu vysoká inflace by podlomila důvěru vládě mezi podnikateli a hlavně občany-voliči, což by vládě uškodilo.
Na roztržku mezi Michlem a Babišem reagovala ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro server Aktualne.cz. Vyšel pod titulkem Schillerová se opřela do guvernéra ČNB… ale ten je zavádějící, neopřela se. Ministryně v něm praví: „Samozřejmě že vysoké úrokové sazby nejsou dobré pro ekonomiku. Zatím sazby nešly nahoru, samozřejmě vyrovnat bychom se s tím museli. Znamenalo by to určité zbrzdění, ale já nemám ráda kdyby. Počkejme si.“ A dále přímo ke guvernérovi:„On je člověk, a teď to myslím v dobrém, silných výroků. Je to styl jeho vyjadřování. Úplně bych to nekritizovala, že to řekl. Možná to od guvernéra ČNB nebylo nejvhodnější. Ale protože ho znám, vím, že nemá daleko k silnějším výrokům.“
Odpověď bezesporu šarmantní. Skoro, jako by Schillerová už nějakou podobnou roztržku mezi Michlem a Babišem zažila, a tak ví, jak na ně (ministryně, ale pořád taky prostě ženská).
Přejme si, aby tím celá diskuse skončila. Vláda má vládnout a zpovídat se zástupcům lidu v Parlamentu, nezávislá cedulová banka má nezávisle bankéřit a hlídat inflaci. Zatím se jí to celkem daří.
I to mohl být jeden ze záměrů Michlova výkřiku v Insideru: Lidi, nebojte se. Strach a očekávání jsou silná proinflační rizika.