Politico: EU se nedohodla na odložení zákona o umělé inteligenci

Ekonomika
2 min.
Umělá inteligence. Chytrá, neúnavná a svůdná. Ilustrační foto: enio z Pixabay

Zákonodárci Evropské unie se ani po dlouhém jednání nedohodli na změkčení pravidel pro umělou inteligenci. Po té volají mnozí experti, tvůrci softwaru a další lidé z praxe. Obávají se zastavení vývoje tohoto fenoménu na kontinentu. Jádrem sporu zřejmě, podle serveru Politico, který zprávu přinesl, byly požadavky ze strany „středopravice“ a Německa.

Takzvaný AI Act už dávno existuje a vstoupil v platnost. Učinnosti ale nabývá postupně. Klíčové je u něj rozdělení aktivit, na něž lze umělou inteligenci použít. Pro některé je zcela zakázané, například při hodnocení uchazečů o zaměstnání, u jiných, jako je rozpoznávání lidí v záznamech pouličních kamer, omezené.

Mnozí experti ale tvrdí, že regulace je příliš přísná a omezí rozvoj AI v Evropě. Té v ní sice už ve smyslu základních produktů vlak ujel, protože ve vývoji vedou americké firmy, přičem na záda jim dýchají čínské. Nejde ale jen o vývoj nástrojů, jak Chat GPT, Copilot, Gemini apod. Jde také o použtí v praxi, přičemž mnohé evropské společnosti v IT už umělou inteligenci implementují do svých produktů, a to téměř běžně.

Podle Politico zákonodárci jednali o změnách až do středečního rána. Nemělo jít primárně o změkčení normy, ale odložení klíčové části zákona EU o umělé inteligenci na prosinec 2027 a zákaz aplikací pro nahé zobrazování s využitím umělé inteligence. Nová pravidla pro vysoce rizikové aplikace totiž mají platit už letos v srpnu.

Jednání podle serveru ztroskotala na tom, že „středopravice“ a Německo chtěly právě i určité změkčení. A sice, aby klíčové produkty, jako jsou stroje a zdravotnické prostředky, musely splňovat požadavky podle odvětvového práva, nikoli podle zákona o umělé inteligenci.

„Nejvyšší němečtí představitelé, včetně kancléře Friedricha Merze, prosazují méně přísná pravidla pro průmyslovou umělou inteligenci ve snaze podpořit strojírenské firmy, jako jsou Siemens a Bosch,“ napsalo Politico. Rozhovory o změnách neměly skončit úplně, vyjednavači se měli dohodnout na jejich odložení.