Fondy ETF, prodávající košík tisíců světových firem, jsou v laufu

Ilustrační foto: Austin Distel na Unsplash

Americký prezident Donald Trump nakonec přeci jen couvnul a prodloužil příměří s Íránem do doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů. Přitom přesně tohle podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Právě proto Írán varuje, že je připravený na blokádu vojensky zareagovat.

Ať už patříme mezi tradiční české “konzervy” a při investování je pro nás jakákoliv ztráta nepřijatelná, nebo patříme mezi spekulanty lačnící po vysokých výnosech, jeden trend nelze přehlédnout: éra, kdy bylo standardem nakupovat v bance aktivně spravované akciové fondy s vysokými náklady, pomalu končí. O slovo se hlásí fenomén ETF (Exchange Traded Funds), neboli burzovně obchodovaných fondů. Fenomén ETF ovládl trhy natolik, že už nejde jen o alternativu k tradičním podílovým fondům. Můžeme mluvit o tom, že se ETF stávají faktickým nástupcem podílových fondů s násobně vyššími poplatky.

Co je to vlastně ETF? Představme si ho jako nákupní košík. Místo, abychom složitě vybírali jednu konkrétní akcii a riskovali, že se jí nebude dařit, koupíme si jedním kliknutím celý koš, který obsahuje stovky nebo tisíce nejvýznamnějších firem světa. Kouzlo ETF tkví v tom, že se nesnaží přechytračit trh za cenu vysokých poplatků, ale pouze kopíruje zvolený akciový index. Výsledkem je extrémní efektivita, transparentnost a náklady, které jsou oproti starým strukturám zlomkové.

Českým investorům je nabízena zajímavá novinka. Patria Finance ze Skupiny ČSOB rozjela bluesphere World Equity UCITS CZK Hedged ETF. To umožňuje českým investorům investovat v korunách do akcií z celého světa, a to bez měnového rizika. Zajištění do české koruny je atraktivní hlavně v obdobích, kdy oslabuje americký dolar vůči české koruně. To platilo třeba v roce 2025, kdy důvěra v dolar klesala s tím, jak americký prezident Donald Trump zaváděl a následně odkládal masivní cla. Přestože index S&P 500 za rok 2025 narostl o téměř 18 %, byl to právě americký dolar, který v průběhu roku 2025 oslabil vůči české koruně o zhruba 15 %. Oslabení dolaru proti koruně kvůli Trumpově celní smršti v loňském roce pro českého investora požralo většinu zhodnocení amerických akciových trhů. Pokud u měnově zajištěného ETF podkladový index posílí o 10 %, pohyb měnového kurzu nemá dodatečný vliv a zhodnocení pro českého investora zůstává poblíž úrovně 10 procent.

Jenže, jak to tak bývá, nic není zadarmo. To platí i pro měnové zajištění. Roční nákladovost TEF začíná v případě tohoto fondu na 0,4 % ročně. Přitom u konkurence se dostaneme na třeba až na 0,07 procenta. To je zhruba 5 až 6krát méně. Měnové zajištění podle nás dává smysl v krátkém horizontu (do 5 let). To znamená pro období, kdy nechceme, aby náhlý výkyv měnového kurzu těsně před ukončením investice přinesl její znehodnocení. V delším horizontu, na který bychom měli s investicí do ETF cílit, se zajištění prodražuje. Navíc u globálních indexů funguje něco, co je nám mnohem bližší – přirozená diverzifikace. Fond drží akcie z USA, Japonska, Německa, Velké Británie a mnoha dalších zemí. Pokud jedna měna oslabí, jiná pravděpodobně posílí, což v dlouhodobém měřítku výkyvy kurzu přirozeně vyhlazuje. Pro českého investora, který investuje dlouhodobě, je tak paradoxně levnější a jednodušší cestou měnové výkyvy neřešit a prostě je „vysedět“. Osobně tedy budu dál dávat přednost zavedeným ETF na globální akciové trhy obchodovaným v eurech nebo dolarech, ale s nižšími ročními náklady.

Pro českého investora by bylo ještě zajímavější, pokud by se potvrdily spekulace o vzniku ETF orientovaného na akcie z pražské burzy. O tom mluví třeba společnost Portu. Víc peněz, které by tekly na pražskou burzu, by totiž pomohlo nejen těmto společnostem, ale také české ekonomice a v konečném důsledku by to zvýšilo také odolnost koruny.