Daňové úlevy na energii jsou pro státy příliš drahé

Vlády, které po začátku války s Íránem spěchaly se snížením daní z pohonných hmot, musí urychleně zrušit nákladné univerzální energetické dotace. V rozhovoru pro britský deník Financial Times (FT) to řekl nedávno jmenovaný hlavní ekonom Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Stefano Scarpetta.

Více než 25 zemí, od členských států EU až po rozvíjející se trhy, jako jsou Brazílie a Indie, snížilo cla na pohonné hmoty, aby ochránily spotřebitele před cenovým šokem způsobeným konfliktem. Alternativy, jako jsou cenové kontroly, dotace nebo hotovostní dávky, byly přijaty v menší míře. Stefano Scarpetta, který se tento měsíc stal hlavním ekonomem pařížské organizace, však deníku FT řekl, že daňové škrty, ačkoli se rychle zavádějí, jsou příliš drahé na to, aby se dlouhodobě udržovaly. „Náklady na tyto politiky jsou obzvláště vysoké,“ řekl s odkazem na dotace zavedené po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Ty podle něj podnítily inflaci, nahromadily fiskální problémy a utlumily motivaci ke snižování závislosti na fosilních palivech.

OECD stále očekává, že konflikt na Blízkém východě v nadcházejících měsících zvýší inflaci a negativně ovlivní hospodářský růst, a to i přes možnost, že se export po dohodě mezi USA a Íránem o dvoutýdenním příměří znovu rozproudí Hormuzským průlivem.

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová ve čtvrtek také varovala, že po konfliktu nedojde k „žádnému čistému a čistému návratu k dřívějšímu stavu věcí“, i když příměří bude platit. Prohlásila, že„nejnadějnější scénář fondu stále zahrnuje snížení prognóz růstu. „Proč? Kvůli poškození [energetické] infrastruktury, narušení dodávek, ztrátě důvěry a dalším nepříjemným důsledkům.“

OECD ve své březnové studii předpovídá pro letošní rok podobný růst světové ekonomiky jako loni, tj. o 2,9 procenta. Pro rok příští už ale svou prognózu mírně snížil ze 3,1 % na 3 procenta. „Evropská komise podporuje svých 27 členských států robustními investicemi do technologií a postupným snižováním efektivních celních sazeb. Vyvíjející se konflikt na Blízkém východě však zatěžuje růst a vytváří značnou nejistotu ohledně globální poptávky. Tyto projekce předpokládají, že současné narušení trhu s energií je dočasné a ceny se od poloviny roku 2026 zpomalí,“ píše OECD.

Tržní očekávání naznačují postupný pokles cen energie, což je předpoklad, na kterém jsou založeny současné projekce. Dlouhodobé narušení dodávek přes Hormuzský průliv nebo trvalé uzavírání ropných a plynárenských zařízení by však mohly vést k výrazně horším výsledkům. „Simulace ve zprávě zkoumají scénář, kdy ceny ropy a plynu v prvním roce výrazně vzrostou nad základní projekce ⁠–⁠ přibližně o čtvrtinu a poté zůstanou zvýšené ⁠–⁠ v kombinaci s přísnějšími globálními finančními podmínkami,“ vysvětluje OECD. „V tomto případě by globální HDP mohl být v příštím roce přibližně o 0,5 % nižší, zatímco spotřebitelské ceny by byly v prvním roce vyšší přibližně o 0,7 procentního bodu a ve druhém roce o 0,9 procentního bodu.“

Inflační tlaky podle OECD budou přetrvávat déle, přičemž se nyní očekává, že inflace ve 20 nejvyspělejších zemích (G20) bude v roce 2026 vyšší, než se původně předpokládalo, a to v důsledku prudkého nárůstu světových cen energie. Inflace v G20 by měla být v roce 2026 o 1,2 procentního bodu vyšší, než se původně předpokládalo, tzn. dostoupí na 4 procenta. V roce 2027 poklesne na 2,7 %, přičemž se předpokládá, že tlak na ceny energie zeslábne. Jádrová inflace v rozvinutých ekonomikách G20 by měla oslabit z 2,6 % v roce 2026 na 2,3 % v roce 2027.