Digitalizace a umělá inteligence okrádají lidi o bilion dolarů ročně
Rychlá digitalizace a široké využívání technologií, jako je umělá inteligence, urychlují rozsah i sofistikovanost podvodů a kybernetické kriminality. Každý rok se celosvětově v důsledku podvodů ztratí už jeden bilion dolarů, v přepočtu zhruba 21 bilionů korun, přičemž 96 procent obětí své finanční prostředky nikdy nezíská zpět. Vyplývá to z aktuální studie kartové společnosti Mastercard.
Nárůst rizik kybernetického útoku hlásí 72 procenta organizací. třetinu internetového provozu nyní tvoří počítače zneužité kyberzločinci k útokům. Každý čtvrtý majitel malé firmy v Evropě se již stal terčem podvodníků a stejný podíl se obává, že by kybernetický útok mohl vést až k uzavření jejich provozu. Odborníci zároveň předpokládají, že celkové příjmy z kyberkriminality se do roku 2029 celosvětově vyvinou ve třetí největší „ekonomiku“.
Situace zdůrazňuje naléhavou potřebu silné ochrany jednotlivců, podniků a finančních institucí. „Internetové podvody a kyberkriminalita dnes rostou v nebývalém měřítku. Narušují důvěru spotřebitelů a představují významné riziko pro firmy po celém světě. Proto je zásadní spolupráce v celém ekosystému a využití moderních technologií včetně umělé inteligence,“ říká Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.
Společnost Mastercard investovala v posledních pěti letech do kybernetické bezpečnosti více než 11 miliard dolarů. Neustále monitoruje přibližně 19 milionů subjektů z hlediska rizik a zranitelností. Její ochranné řešení SafetyNet například za poslední dekádu pomohlo snížit objem podvodných transakcí o více než 70 miliard dolarů. Mastercard zároveň využívá pokročilou analytiku a umělou inteligenci, které umožňují v reálném čase vyhodnocovat rizika a předcházet podvodným aktivitám ještě předtím, než k nim dojde. „V Mastercardu budujeme komplexní systém prevence podvodů, který pomáhá chránit obchodníky, banky i spotřebitele a umožňuje lidem provádět digitální transakce bezpečně a s důvěrou,“ říká Jana Lvová.
Vedle technologických řešení je však klíčová také informovanost. Přibližně dvě třetiny evropských malých a středních podniků uvádějí, že potřebují více informací o tom, jak své podnikání chránit před kybernetickými útoky. „Ochrana spotřebitelů i firem začíná povědomím. Když lidé chápou, jak podvody fungují, dokážou mnohem snáze rozpoznat varovné signály dříve, než je pozdě,“ doplňuje Jana Lvová.
Nejčastější typy podvodů
Sociální inženýrství: Podvodníci se snaží manipulovat oběti pomocí falešné důvěry, naléhavosti nebo emocionálního tlaku. Cílem bývá získat přístup k citlivým údajům nebo přimět oběť k provedení platby.
Kybernetické útoky: Patří sem například malware nebo ransomware, které mohou napadnout firemní systémy a ochromit provoz firmy. Důležitou roli zde hraje prevence a pravidelné vzdělávání zaměstnanců.
Krádeže identity: Jedna z nejrozšířenějších forem podvodů, kdy útočníci zneužívají osobní údaje k finančnímu zisku. Stále častěji přitom využívají i technologie umělé inteligence k vytváření falešných identit nebo k vydávání se za jiné osoby.
Moderní ochrana proti podvodům dnes stojí na kombinaci dat, umělé inteligence a digitální identity. Vyspělé technologie dokáží například ověřit, že uživatel je skutečně tím, za koho se vydává, nebo v reálném čase vyhodnotit riziko konkrétní transakce. Mastercard proto propojuje globální data o transakcích s pokročilou analytikou a nástroji pro ověřování identity, které pomáhají bankám a obchodníkům odhalovat podezřelé chování ještě dříve, než dojde k finanční ztrátě.