Nálada se horší v celém vyspělém světě
Zhoršující se nálada spotřebitelů i podnikatelů, opatrnější prognózy vlád a rostoucí nejistota ohledně dalšího vývoje – to je obrázek složený z posledních makroekonomických dat přicházejících ze světové ekonomiky. Ekonomický sentiment neboli „důvěra v budoucí ekonomický vývoj“ na začátku roku 2026 vysílá vyspělým světem spíš varovné signály. Přestože jednotlivé regiony k tomu mají různé důvody, společným jmenovatelem zůstává podezření, že oživení bude pomalejší, než se ještě nedávno očekávalo.
Německo, motor evropské ekonomiky, vstoupilo do roku 2026 se zhoršeným výhledem. Spolková vláda snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) z 1,3 % na 1 procento. Oznámila to ministryně hospodářství Katherina Reicheová s tím, že oživení je slabší, než vláda předpokládala. Přesto je současná prognóza výrazně lepší než výsledky posledních let. V roce 2025 totiž vzrostla německá ekonomika jen o 0,2 až 0,3 procenta a v letech 2023 a 2024 dokonce klesala. To však ještě nic neznamená, protože v posledních letech prognózy soustavně přestřelovaly následnou skutečnost.
Problémy německého hospodářství zůstávají neměnné: nedostatek konkurenceschopnosti, zelená přeregulovanost, tlak amerických cel, sílící konkurence z Číny. Vláda kancléře Friedricha Merze se snaží ekonomiku nastartovat mimo jiné prostřednictvím zvláštního investičního fondu ve výši 500 miliard eur, určeného na infrastrukturu a klimatická opatření, a také zvýšenými výdaji na obranu. Efekt těchto kroků se však podle ministryně zatím neprojevil v takové míře a rychlosti, jak kabinet doufal. A já k tomu dodávám, že se ani neprojeví, protože pokud někdo chce negativní důsledky klimatického přerozdělování léčit ještě větším přerozdělováním, přivodí ještě horší výsledky namísto zlepšení. Soudnost vláda projevila alespoň v tom, že výhled na rok 2027 zhoršila.
Abychom si to však zařadili do širšího kontextu, německé zhoršování výhledu je jen jedním příkladem z mnoha. Také Slovensko zaznamenalo viditelné zhoršení ekonomické nálady. Celkový indikátor důvěry podnikatelů i spotřebitelů v lednu klesl na tříměsíční minimum a je slabší než před rokem. Optimismus z konce roku se rychle vytratil, což naznačuje, že domácnosti i firmy zůstávají opatrné v očekávání dalšího vývoje.
Spojené státy americké vysílají ještě varovnější signál ze strany spotřebitelů. Index spotřebitelské důvěry Conference Board v lednu propadl na 84,5 bodu, nejnižší úroveň od roku 2014. Pokles byl výrazně hlubší, než se očekávalo, a ukazuje na rostoucí pesimismus Američanů ohledně ekonomiky, trhu práce i osobních financí. Zvláště znepokojivý je vývoj složky očekávání, která se drží pod hranicí 80 bodů, historicky často spojované se zvýšeným rizikem recese. I když americká ekonomika zůstává relativně odolná, sentiment domácností naznačuje, že prostor pro další růst spotřeby se zužuje.
Česká republika se v tomto ohledu nachází v relativně lepší pozici, avšak i zde je patrné ochlazení nálady. Podle Českého statistického úřadu klesla v lednu důvěra spotřebitelů o 2,8 bodu na 108,2 bodu. Přestože se index stále drží nad dlouhodobým průměrem 100 bodů, pokles ukazuje na zhoršující se očekávání domácností a rostoucí obavy o budoucí ekonomickou situaci. Spotřebitelé jsou opatrnější v plánování výdajů, protože dochází k postupnému rozpouštění jejich nakumulovaných úspor.
Celkový obraz globálního ekonomického sentimentu tak ukazuje následující rozpor: Reálná ekonomická data sice v některých zemích naznačují obstojný obrázek, ale důvěra spotřebitelů tomu neodpovídá. Rok 2026 začíná ve znamení ekonomické nejistoty.