Spotřeba cukru klesá i bez daně
V roce 2024 dosáhla v Česku celková spotřeba potravin na obyvatele, včetně potravinových ztrát a odpadů, 797 kg, což bylo meziročně o 9 kg více. Češi si loni dopřávali více masa, mléčných výrobků a zeleniny. Naopak pokračoval trend snižování spotřeby mouky, cukru a alkoholu, píše Český statistický úřad (ČSÚ) ve své aktuální zprávě.
Spotřeba cukru se meziročně snížila o 3 kg a činila 30,8 kg. Je to nejmenší množství nejen od roku 1993, ale dokonce od roku 1950. „V roce 1950 se přitom na území dnešní ČR ještě uplatňovaly potravinové lístky, a to i na cukr. Přídělový systém skončil v někdejším Československu až v květnu 1953,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
Statistika by mohla promluvit do diskuse o zavedení celoevropské daně na sladké nápoje a potraviny, na jídla s vysokým obsahem tuku a soli. Argumenty jsou vznášeny převážně zdravotnické: boj proti obezitě a různým dalším chorobám, které zatěžují nejen lidský organismus, ale také veřejné finance. „Závislost na tucích, cukru a soli výrazně navyšuje náklady zdravotního systému, bere nám možnost pracovat a život dožíváme zbytečně nemocní,“ obhajuje zavedení daně Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory, v anketě týdeníku Echo.
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory, mu to v téže anketě vymlouvá: „Zdražíme potraviny s vysokým obsahem cukru a tuku – a lidé je přestanou kupovat a jíst. Takhle to v praxi ale nefunguje.“ Připomíná zkušenosti Dánska, které daň na cukr zavedlo, načež spotřeba cukru v zemi stoupla. „Lidský mozek se nenechá obelstít. Kdo má chuť, ten si prostě koupí dražší zdaněnou čokoládu, nebo si cukr najde v jiných, nezdaněných potravinách,“ říká Večeřová. Připomíná, že cukr nejen ovlivní chuť výrobku, ale také texturu. Změny receptur jsou nadlouho a spotřebitelé se změnou nemusí souhlasit. V případě soli připomíná, že sůl je významný konzervant a musela by se nahradit přídatnými látkami. „Proto musejí být veškeré změny zaváděny uvážlivě a postupně,“ zdůraznila.
Skutečný důvod pro zavedení nové daně však nejspíše bude ten, že EU navrhuje svůj rozpočet na období 2028 až 2035 zvýšit o 60 % proti rozpočtu aktuálnímu a někde ty peníze navíc sehnat musí. K dalším nápadům také patří zavedení zvýšení daně na tabák a alkohol o celoevropsky odevzdávaný příplatek. Ono holt zdraví taky něco stojí.
U nás je cukr jako základní potravina zařazen do snížené 12% sazby daně z přidané hodnoty (DPH), a to od 1. ledna 2024. Spadají sem i další cukrem oplývající potraviny: sirupy, cukrovinky, oplatky, džemy, medy, kečupy… Místo extrovní cukrové daně by tak možná stačilo přeřadit cukr do základní 21% DPH.
Zpátky k číslíčkům. Obyvatelé Česka vypili v roce 2024 meziročně více nealkoholických nápojů a méně alkoholu. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů stoupla o 8,9 litru na 232,7 litru na obyvatele. Spotřeba alkoholických nápojů celkem klesla o 4,3 litru na 156 litrů na obyvatele. Zaznamenán byl pokles spotřeby piva o 2,7 litru na 130,5 litru, to je nejméně od roku 1967. Vína vypili o 1,1 litru méně: 19,5 litru. Lihovin v přepočtu na čistý líh spotřebovali 6,1 litru na osobu za rok, o 0,6 litru méně a nejméně od roku 1990.
ČSÚ vývoj zaznamenaný v tabulkách nezdůvodňuje. Již citovaný L. Kovanda ale dává nízkou spotřebu piva do souvislosti s finanční krizí v roce 2009 a s covidovou krizí v roce 2020. Po nich se už spotřeba nikdy nevrátila na předkrizovou úroveň „Roli hraje také proces demografického stárnutí (straší lidé obecně konzumují méně a nezdravé potraviny jim leckdy ‚zakazuje doktor‘), lepší osvěta obyvatelstva ohledně zdravotních rizik potravin a nápojů a jejich složek, nejen alkoholu a cukru, ale i dalších látek, a také změněné vzorce chování nejen u mladé generace stran přístupu k vlastnímu zdraví a konzumaci potravin a nápojů,“ usuzuje Kovanda.
Celková spotřeba masa se v roce 2024 zvýšila o 3 kg a dosáhla 85,3 kg na obyvatele. Spotřeba vepřového masa vzrostla o 1,5 kg na 43,3 kg a drůbežího masa o 1,7 kg na 30,9 kg. Mírný pokles byl zaznamenán pouze u hovězího masa, a to o 0,1 kg na 9,1 kg.
podíl drůbežího masa stoupl ze 7 procent na 36
„Podíl spotřeby vepřového masa na jeho celkové spotřebě je od 50. let minulého století poměrně stabilní, po celá desetiletí se pohybuje zhruba kolem 50 procent. Naopak u masa hovězího a drůbežího došlo postupně k zásadní změně preferencí obyvatelstva. Podíl spotřeby hovězího masa klesl ze 32 % v polovině minulého století na loňských 11 %, zatímco podíl drůbežího vzrostl za stejné období ze 7 % na rekordních 36 %. Hranice spotřeby 30 kg drůbežího masa na obyvatele byla v roce 2024 překonána poprvé,“ upřesnila Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka v roce 2024 meziročně stoupla o 6 kg a činila 260,9 kg na obyvatele. Konzumního mléka se spotřebovalo o 0,3 kg méně, a to 57,6 kg, naopak spotřeba sýrů vzrostla o 1,3 kg na 14,6 kg. Spotřeba ostatních mléčných výrobků se mírně snížila o 0,4 kg na 34,3 kg.
Spotřeba ovoce v roce 2024 proti předchozímu roku klesla o 0,9 kg na 84,4 kg na obyvatele. U ovoce mírného pásma došlo ke snížení spotřeby o 2,4 kg na 46,3 kg. Naopak spotřeba jižního ovoce vzrostla o 1,5 kg na 38,1 kg, především díky vyšší konzumaci banánů. Vyšší byla oproti ovoci spotřeba zeleniny, meziročně o 4,5 kg na 91,6 kg na obyvatele. Týkalo se to většiny druhů zeleniny, mírný pokles se projevil jen u okurek, zelí a celeru.
Vzrostla rovněž spotřeba brambor o 2,1 kg, rýže o 0,5 kg a těstovin o 0,3 kg na obyvatele. Češi zkonzumovali také více trvanlivého pečiva, naopak spotřeba chleba a pšeničného pečiva se mírně snížila.
Soběstačná byla loni Česká republika ve výrobě hovězího a telecího masa (107,1 %), mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (125,5 %) a cukru (179,8 %). V ostatních kalkulovaných položkách jsme soběstačnosti nedosáhli a byli jsme závislí na jejich dovozu.
Tak jaké jídlo nebo pití zdaníme příště? Nebo snad nějaké to zlo … totiž clo? Také budeme mít potíže s rozpočtem.