Mercosur pomůže hlavně průmyslu
Evropská komise před několika dny představila konečné znění obchodních dohod s jihoamerickým sdružením Mercosur a s Mexikem. Měla by díky nim vzniknout největší zóna volného obchodu se 700 obyvateli. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur), což podpoří více než 440 000 pracovních míst v celé Evropě.
Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží. A toho se velmi obávají evropští zemědělci.
Proti dohodě se nejhlasitěji postavili ti francouzští, i když zdaleka nejsou sami. Nesouhlas vyjádřilo i Polsko, jež je, podobně jako Česko, ještě navíc pod náporem laciných dovozů plodin, masa a jídla z Ukrajiny. Zemědělci se obávají náporu laciných zemědělských produktů na evropský trh a svého vytlačení z něj. Laciných proto, že se v Jižní Americe pěstuje a vyrábí za zcela jiných podmínek a nákladů. Ať už jde o cenu pracovní síly, cenu energie, používání chemických prostředků či o ochranu přírody a krajiny, jíž jsou evropští zemědělci povinováni a je to pro ně nákladem. Letos na jaře, když se zavíral cukrovar v Hrušovanech, situaci ilustroval Martin Pýcha, mj. předseda Zemědělského svazu ČR a viceprezident Agrární komory ČR: „Největším producentem cukru na světě je Brazílie (člen Mercosur), která likviduje deštné pralesy, aby měla kde pěstovat cukrovou třtinu. Evropské cukrovary proti tomu nakupují emisní povolenky.“
„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ cituje internetový deník euractiv.cz předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou. Celkový export EU do USA činí 20 procent, zbylých 80 procent směřuje do ostatních zemí světa, a právě na tyto obchodní vztahy se chce unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v EU i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.
Komise dále zdůraznila, že dohoda obsahuje dostatečné záruky, které by měly evropské zemědělce zbavit jejich obav. „Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muse splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU pro Euroactiv.
Podle Komise vývoz agropotravinářských výrobků z EU do Mercosuru by se mohl zvýšit téměř o 50 %, protože dohoda snižuje vysoká cla na klíčové evropské produkty, zejména víno a lihoviny (až o 35 %), čokoládu (o 20 %) a olivový olej (o 10 %). Dohoda má také podpořit export tradičních, vysoce kvalitních evropských potravin a ukončit nekalou soutěž produktů z Mercosuru, které napodobují autentické evropské výrobky. Mercosur by měl totiž dodržovat ochranu 344 zeměpisných označení EU.
Dohoda také stanovuje kvóty, které určují, kolik zemědělských produktů z Mercosuru může být dováženo do EU za zvýhodněné (preferenční) tarify. Kvóty jsou nastaveny nízko, aby importy neohrozily domácí produkci v EU. Například pro hovězí maso je kvóta stanovena pouze na 1,5 % celkové produkce EU a pro drůbeží maso na 1,3 %. Importy, které překročí tyto kvóty, budou podléhat vyšším celním sazbám. Dohoda ani nemění žádné sanitární a fytosanitární dovozní požadavky EU. Na všechny výrobky na evropském trhu – ať už vyrobené v EU, nebo dovezené – se i nadále budou vztahovat evropské standardy bezpečnosti a ochrany zdraví.
„Zemědělské organizace nicméně příslibům Komise nevěří a nadále proti dohodě vystupují. Není divu. Existují podrobné analýzy a výpočty, které odhadují negativní dopady dohody na zemědělský sektor EU, včetně těch z pera Evropské komise. Ta přiznává možný útlum příjmů zemědělců v EU v rozsahu přibližně -1,6 %, přičemž nejvíce postižené jsou sektory chovu skotu, drůbeže a prasat, kde se očekává pokles cen – u hovězího až o 4,8 %,“ píše web euroactiv.
Citované poměry vypadají miniaturně, v absolutních hodnotách se hovoří v řádu tisících tun tu masa, tu jiných zemědělských produktů. Ale důsledky nebudou mezi evropskými zemědělci rovnoměrné. Velkopěstitelé, velkochovatelé a velkovýrobci potravin se s nimi patrně porovnají snáze. Zvýšením mechanizace, produktivity práce, případně dočasným snížením svých marží. Ale pár tisíc tun hovězího z Argentiny může položit rodinnou farmu v Nizozemsku, dovoz třtinového cukru třeba cukrovar v Hrušovanech a několik okolních sedláků, co se zaměřili na cukrovou řepu.
Uzavřít toto téma nějakým obecným poučením nyní nelze. Z obecného vysokého nadhledu je možné konstatovat, že jakékoliv uvolnění mezinárodního obchodu je ekonomicky přínosné pro všechny strany. V zemědělství ale významnou roli hrají další předpisy a požadavky, tak zvané netarifní bariéry. A také nemalé netržní zásahy, jakými jsou dotace. Řekněme prozatím, že evropské sedláky čeká nelehký boj.
Členy sdružení Mercosur jsou Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Dohody, (respektive jejich prozatímní verze pokrývající obchodní část) mohou vstoupit v platnost, pokud je schválí nejméně 15 členských států zastupujících 65 % obyvatel EU a zároveň pro ni zvedne ruku prostá většina Evropského parlamentu. Plnou verzi dohod tyto prozatímní nahradí v momentě, kdy je ratifikují všechny členské země EU.