Jménem zákona vás zbavuji odpovědnosti
Padesát kilometrů dálnice mezi Táborem a Českými Budějovicemi bude prvním kouštíčkem dálnic, po kterém se bude moci jezdit rychlostí 150 kilometrů v hodině. Už prý někdy na přelomu září a října. To hlásá zpráva serveru novinky.cz. Samozřejmě to není pravda, touto rychlostí se po všech českých dálnicích, a nejen po nich, jezdí už dávno.
Nové je jen to, že na těchto 50 km za to nikoho nebude buzerovat robotizovaná spravedlnost. Bude to prý legální. Umožňuje to novela zákona o provozu motorových vozidel po veřejných komunikacích, která platí od ledna příštího roku. Je to jen další zbytečný zákon, který si vyžádá komplexní soubor opatření k vymáhání a jenž opět zbavuje svobodné občany jejich vlastní odpovědnosti.
Citujeme: Rychlost 150 km/h bude povolovat celkem 42 dopravních značek, jejich instalace má skončit do konce září. Jde o speciální proměnné značky, které umí reagovat na dopravní situaci. V případě například špatné viditelnosti nebo komplikací v provozu sníží rychlost i pod 130 km/h. Systém bude řízen z jednoho místa, což je národní dopravní informační centrum. „Podmínky, kdy se bude moci jezdit rychlostí 150 km/h, musí být naprosto ideální. To znamená, že nebude hrozit žádné riziko. Musí být dobrá dohlednost, nesmí být mokrá nebo kluzká vozovka. Zároveň musí být plynulá doprava bez kolon a nesmí se na dálnici pracovat,“ řekl Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Platný zákon 361/2000 sb. § 18 říká: Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
Už toto jednoznačné a srozumitelné ustanovení výrazně omezuje způsob a rychlost jízdy. Novým zařízením na D3 se odpovědnosti řidiče zmocňuje národní informační centrum. Ono určí, jaké jsou „ideální podmínky“ a že „nehrozí žádné riziko“. K tomu, aby to vše fungovalo, muselo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyhlásit výběrové řízení, které ono povolení zdrželo, vyšší rychlost mohla platit už od letošního června. Kolik to výběrové řízení a těch 42 dopravních značek stály, to už zpráva neříká. Když ten počet vydělíme 50 kilometry a ještě dvěma (do obou směrů), vychází, že taková značka musí být instalována vždy na necelých 600 metrech dálnice.
Ale můžeme si představit situaci, kdy národní dopravní informační centrum vyhodnotí rizika na dálnici mezi Táborem a Českými Budějovicemi špatně nebo jen s malým zpožděním. Zapršelo, nebo někdo způsobil kolonu. Kdo pak bude odpovědný za nehodu, při které se ve stopadesáti rozmlátí několik aut a zahyne pár lidí? Řidič, který „nepřizpůsobil“, nebo národní dopravní informační centrum, které „umožnilo“? Nebo co když jednu z proměnných značek řidič profrčí stopadesátkou, ta se pak změní na 90 a mezi tím, než vůz dojede k příští proměnné značce, automatická spravedlnost auto změří a nafilmuje? Za tři čtvrtě roku mu přijde z městského úřadu Tábora cosi jako platební příkaz v výhrůžkou, že když půjde do správního řízení vše se ještě o 2500 Kč prodraží. Práce úředníka přece taky něco stojí, že…
Nepřehánějme to nehrozí. Při rychlosti 150 km/h potkáte proměnnou značku pokaždé za méně než půl minuty. Ale i tak, dávejte si bacha. Policie v zájmu „umožnění“ ještě může nasadit drony.