Dluhy, sociální dávky a důchody; dotazů na občanské poradny přibývá

Ilustrační foto: Perlinator z Pixabay

V první letošním čtvrtletí se zvýšil počet dotazů na občanské poradny. „Nejvíce se jich týkalo dluhové problematiky, kde poradci řešili 11 502 dotazy oproti 7366 z prvního čtvrtletí loňského roku,“ říká Hynek Kalvoda, předseda Asociace občanských poraden (AOP).

V kategorii státní sociální podpory zůstává nejpočetnější příspěvek na bydlení, u kterého poradny zaznamenaly zvýšený zájem klientů o pomoc při vyplňování formulářů a ověřování nároku. Klienti se dále mnohdy na poradny obraceli s dotazy týkajícími se příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a životního minima. Významnou část dotazů tvořily i žádosti o součinnost při podávání opravných prostředků v případech, kdy nebyla přiznána dávka příspěvku na péči.

Invalidní důchody jsou i nadále nejvíce zastoupenou kategorií v sociálním zabezpečení. Klienti se na poradny nejčastěji obraceli s žádostmi o pomoc při podání námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o nepřiznání nebo snížení invalidního důchodu. Dále byly časté dotazy týkající se samotného podání žádosti o invalidní důchod a požadavky na zvýšení již přiznaného důchodu. Klienti se rovněž i dotazovali na nárok na vdovský důchod či se chtěli informovat na předdůchod.

V případě bydlení je nejčastěji poskytováno poradenství ve věci ukončení nájemního vztahu, a to jak z pohledu nájemců, tak pronajímatelů. Nájemci řeší především práva a povinnosti při ukončení nájmu, a to u smluv na dobu určitou i neurčitou. Velký nárůst byl v některých poradnách zaznamenán u témat týkajících se společenství vlastníků jednotek. Klienti se obracejí s dotazy na práva a povinnosti členů, výklad stanov, průběh schůzí či oprávněnost jednotlivých rozhodnutí výboru. 

Nejčastější zakázky v rodinné problematice jsou stále návrhy na svěření do péče, na úpravu styku, návrhy na svěření do pěstounské péče a návrhy na rozvod manželství. Dotazy se dále týkaly jak návrhů na zvýšení či snížení výživného, tak i žádostí o první stanovení výživného. Výrazným trendem je nárůst poradenství ve věci výživného pro zletilé děti, které se stále častěji obrací na poradny v souvislosti se studiem či přerušením školy. Také bylo výrazně zastoupeno poradenství týkající se rozvodů. 

V pracovně právních vztazích jsou v poradnách stále nejfrekventovanějšími dotazy na práva zaměstnanců. Většinou se jedná o ukončení pracovního poměru, vyplacení odstupného, pracovní úrazy či nemoc z povolání atd. Poslední dobou evidovaly některé poradny více klientek, které řešily návrat po rodičovské dovolené, kdy je zaměstnavatel už nechtěl zpět přijmout.

Podle zprávy Ministerstva financí ČR v prvním pololetí tohoto roku stouply výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách meziročně o 2,1 %, absolutně o 9,7 mld. Kč, z toho nejvíce na výplatu důchodů, které však nejsou sociálním výdajem, ale pojistným plněním. Dále ministerstvo uvádí nárůst příspěvku na péči o 4,4 mld. Kč, příspěvku na bydlení o 1,4 mld. Kč a ostatní dávky sociální pomoci o 1 miliardu korun. Celkem výdaje proti loňskou stouply o 2,5 %, rozpočtové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení o téměř 9 procent. „Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Hodnota nespláceného dluhu v letošním 1. čtvrtletí narostla meziročně o 14 %, což představuje nárůst o 4,14 mld. Kč na 34,1 miliardy korun. Pokračoval také růst nespláceného dluhu na spotřebu, který se meziročně zvýšil o 3,8 mld. Kč na 29,3 miliardy korun. Na konci loňského roku se poprvé po deseti letech zvýšil i objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst v prvním čtvrtletí ještě zrychlil. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,69 bilionu korun.

Největší podíl nespláceného dluhu na spotřebu připadá na osoby ve věku 35 až 44 let. Je jich přes 42 tisíc a každá z nich řádně nesplácí částku o téměř 20 tisíc korun vyšší, než je průměr. Meziročně u této věkové skupiny vzrostl objem dluhu o 22 % na 7,8 miliardy korun. Objem ohroženého dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí nejvíce vzrostl ve věkové skupině 25 až 29 let (o 20 %), informoval nedávno Bankovní a nebankovní registr klientských informací. Celkové zadlužení obyvatelstva podle něj činilo 3,69 bilionu korun.