Už se to ví: z Evropy za 20 procent a trhy padly na kolena
Jednou se možná bude 2. duben ve Spojených státech amerických slavit jako Den osvobození. Prezident Donald Trump včera vyhlásil reciproční cla na dovoz zboží do USA prakticky z celého ostatního světa. Oznámení toto bylo doprovázeno rozmáchlými gesty v kruzích politických i burzovních. V prvním případě se projevovala květnatými projevy. Ve druhém drastickým pádem akciových kursů.
Nejnižší sazba bude činit 10 procent. Pro dalších zhruba a 60 zemí budou platit cla reciproční. Ta se dotýkají i exportérů z Evropské unie, kteří budou zatíženi clem 20 procent. Kromě automobilů, u nich bylo clo stanoveno na 25 procent.
Donald Trump a jeho poradci vypočítali, není zcela jasné jak, dovozní cla, která zmíněných 60 zemí uplatňují proti zboží z USA. Načež prezident představil tabulku, na které reciproční cla na dovozy do USA jsou poloviční vůči těm naopak.
„Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí a od toho odečetla vývozy dané země do USA. To je opravdu bizardní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování,“ poznamenal k tomu Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Privátní bankovnictví.
Clo na dovoz zboží například z Velké Británie bude 10 % a na dovoz ze Švýcarska 31 procento. Cla na zboží z Číny se zvýší na 54 %, o 34 % více než již uvalených 20% cel na zboží z Asie na začátku tohoto roku. Japonsko se musí vyrovnat s celním tarifem 24 procenta. Nejvyšší celní tarif 47 % podle Trumpovy tabulky bude uvalen na dovoz z Kambodže, která naopak import z USA zatěžuje clem 97 procent.
prázdné továrny představují Ameriku
„Během 40 uplynulých let stejným způsobem, jakým naši evropští přátelé zanedbávali mezinárodní bezpečnost, využívala spousta našich přátel po celém světě Ameriku jako trh poslední záchrany. Využívali nás k tomu, abychom absorbovali veškerou jejich nadbytečnou ekonomickou produkci,“ zdůvodnil prezidentské kroky jeho viceprezident J. D. Vance. „Co to znamenalo pro Američany? Pro Američany to znamenalo úbytek pracovních míst ve výrobě, pokles mezd ve střední třídě, vylidnění celých měst. Prázdné továrny představují Ameriku, která je méně bezpečná, protože naše výroba už není tak výkonná jako před 30 lety.“
Americký ministr obchodu Scott Bessent v jednom rozhovoru pro televizi řekl: „Poprvé za dlouhé desítky let bude Amerika obchodovat za férových podmínek. Každá země dostane příležitost, aby snížila svoje tarify, aby zrušila netarifní bariéry volného obchodu nebo omezila manipulace se svojí měnou.“
A osobně prezident Trump své rozhodnutí doprovodil slovy: „Tento den se zapíše do historie jako den, kdy se znovu zrodil americký průmysl, den, kdy Amerika znovu získala svůj osud, a den, kdy jsme začali dělat Ameriku znovu bohatou. Zlatý věk USA se vrací,“ pronesl v Růžové zahradě Bílého domu. „Vzhledem k neutuchající hospodářské válce už Spojené státy nemohou pokračovat v politice jednostranné ekonomické kapitulace. Musíme se postarat o naše lidi a nejprve se postaráme o naše lidi.“
Zatímco země po celém světě řešily, jak reagovat, americké akciové futures kontrakty v indexu S&P 500 klesly o 3,3 % a technologického indexu Nasdaq 100 ve čtvrtek v Asii klesly o 4,2 procenta. Zlato se vyhouplo na nový rekord 3150 USD za troyskou unci.
Tyto tržní pohyby zračí obavy nejen obchodníků, ale i ekonomů z důsledků Trumpových rozhodnutí. Mimochodem, Trump věděl, proč má reciproční cla vyhlásit až po uzavření burz, tj. včera po 22. hodině našeho času.
Rostou obavy ze stagflace v USA
Reciproční cla, která v podstatě byla zavedena plošně, mohou narozdíl od prezidentova přesvědčení dramaticky podseknout růst americké ekonomiky, která měla dosud náskok v růstu před eurozónou. „Na rozdíl od Trumpa pochybujeme, že by reciproční cla znamenala osvobození pro americké podniky, které obchodují se zbytkem světa. Přeci jen výrobu některých komponentů by bylo extrémně drahé vrátit do USA. Současný růst americké ekonomiky stojí mimo jiné na tom, že řadu dílů si mohou firmy nechat vyrobit v zemích, kde je práce dramaticky levnější než v USA. K čemu to vše povede? K růstu inflace na pozadí zpomalujícího ekonomické růstu. Tomu se říká stagflace, což podle nás bude hlavní výsledek Trumpovy celní politiky,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Proč budou sílit inflační tlaky? Hned z několika důvodů. V první řadě se vyšší dovozní cla přímo promítnou do cen zboží na americkém trhu. Dovozci a prodejci budou nuceni pokrýt vyšší náklady, což povede ke zdražení široké škály produktů, od spotřebního zboží až po průmyslové komponenty. Dalším zdrojem inflace bude pouhopouhá nejistota přicházející s Trumpovou celní politikou. Cla se mění tak rychle a brutálně, že to není možné odhadovat. Tato nejistota ztěžuje obchodníkům život, a ti proto musejí do cen promítnout i možná rizika spojená s dalším růstem cel. Určitě se najdou i obchodníci, kteří situace zneužijí. Pokud se kvůli clům omezí dovoz některých produktů, sníží se jejich dostupnost na americkém trhu. Vzniklá nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou vytvoří příležitost ke skokovému zdražení. To může být výraznější než růst celních sazeb.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že cla zasadí „velkou ránu“ globální ekonomice. Potvrdila, že EU připravuje protiopatření v případě, kdy by připravovaná vyjednávání s USA neměla úspěch. Na to konto německý akciový index DAX odepsal 1,7 %, český akciový index PX klesá o 0,7 %, ale slovenský si naopak malinko polepšil.
Historický vývoj celních sazeb v USA
Sazba amerických cel na veškerý dovoz raketově vzrostla na 22 procent z pouhých 2,5 procenta v loňském roce v důsledku nových globálních poplatků, uvalených prezidentem Trumpem, cituje server iDnes šéfa výzkumu americké ekonomiky v agentuře Fitch. „Taková úroveň (celních sazeb) byla naposledy v roce 1910,“ upozornil Olu Sonola. „Toto mění pravidla hry nejen pro americkou, ale i globální ekonomiku. Mnoho zemí pravděpodobně skončí v recesi. Většinu prognóz můžete zahodit, pokud tato cla budou platit delší dobu.“