Kéž bychom věděli, proč to ten Trump vlastně říká
Nejistota ekonomice ani bezpečnosti neprospívá. Odrazuje od investic, bere chuť se do něčeho pouštět, iniciovat může snad jedině ke zbrojení.
Třeba taky k nákupům zlata nebo jiných aktiv, které se nazývají bezpečnými přístavy v době krizí. Rozhodně ale, pokud němečtí ekonomové, novináři a průmyslníci teď hovoří o tom, co jim bere odvahu a chuť investovat, je to právě nejistota.
A kdybychom chtěli hledat někoho, kdo ji v posledních týdnech ještě navyšuje, tak bezpochyby nemůžeme nezavadit o budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Nejen že hned po svém zvolení začal vzývat vysoká dovozní cla na zboží z Mexika a Kanady. Vysloveně šokoval prohlášením, že chce Panamský průplav a Grónsko. Odmítl přitom vyloučit vojenský zásah, a ještě vyzval členské státy NATO k navýšení investic do zbrojení na 5 procent.
Myslí to vážně? Už skutečnost, že si někdo takovou otázku položí a připustí kladnou odpověď, leccos napovídá. Snad o tom, že v dnešním světě je možné to, co ještě včera nikoho nenapadlo. Už v době prvního prezidentování Donalda Trumpa se veřejně diskutovalo o jeho psychickém zdraví. Třicet pět amerických psychologů, psychiatrů a sociálních pracovníků podepsalo dopis, kde poukazují na jeho nepředvídatelnost a neschopnost empatie. Další se vyjádřili individuálně.
Sebestřednost, teatrálnost, neschopnost vnímat cizí emoce, mučednictví, možná i výbušnost a agresivita… to jsou vlastnosti, které mnohdy najdeme také u jiných politiků. Přesto málokdo nabídne Kanadě, aby se stala dalším státem USA. Což bylo sice míněno jako vtip, ale hodně nejapný. A aby toho nebylo málo, Trump zveřejní na X snímek USA a Kanady jako jednoho státu s americkou vlajkou. Což už zavání urážkou. A to velkou!
Donald Trump možná nakonec zničí Republikánskou stranu, protože řadě členů, včetně těch vlivných, je trnem v oku a nechtějí se ztotožnit s jeho způsobem chování a jednání. Alespoň v její současné podobě. Ani to není ve světových dějinách tak výjimečné.
Skutečnost, že naznačuje možnost vydírání a nevyloučí ani útok na své spojence, však výjimečná je. Vždyť Dánsko je členem NATO. Stejně šokující je okamžitá nabídka k jednání z jeho strany. Většinou se v takových případech nejedná. Chcete-li něčí území, obvykle se dozvíte, že není o čem. Což Trumpovi vzkázal francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Z pozice ministra jedné z největších zemí Evropské unie.
Mapa USA a Kanady jako jednoho státu už zavání urážkou. A to velkou!
Berou snad ostatní politici jeho myšlenky a výhružky vážně? A jak vnímají, že už fakticky avizoval jednání s Vladimírem Putinem? Moc toho nevíme. Do hlavy mu nikdo nevidí. Určitě existují lidé z jeho okolí, kteří upustí slovo i směrem k ostatním státníkům. Ať už aby byli zajímaví, protože se jim to nelíbí, nebo za to nějaký ten obolus inkasují.
Jenže to širší veřejnosti moc nepomůže. Kdyby bylo ještě před volbami, mohli bychom si všichni vsadit, že prezidentský kandidát takto oslovuje nejnižší pudy svých potenciálních voličů (jak radíval jeden pán s knírkem, co rozpoutal nejničivější válku v dějinách). Že jim slibuje pocit velikášství a síly, nechá je do sebe projektovat jejich interní představy o moci.
Ale proč teď? Zbláznil se? Ztratil už pojem, co je za hranou? Přestal vnímat svět jinak než jen z hlediska: „já chci, a tak to bude?“ Nebo třeba nastavuje hranici tak vysoko, aby bylo z čeho ustoupit, a nakonec dostal pořád ještě víc než jeho předchůdci? Třeba přístup ke grónskému nerostnému bohatství. A že ho není málo, přičemž si na ně brousí zuby ta silnější část Evropské unie.
Každopádně vyvolává obrovskou nejistotu. Což samo o sobě oslabuje Evropu, Ukrajinu, arabský svět i Izrael zároveň. Je prostě nečitelný. Buďto záměrně nebo je mu to fuk. Problém bude mít tehdy, až to začne vadit americkým mocenským a podnikatelským elitám. Budou mít ale možnost s tím něco dělat? Když má Trump za sebou takové siláky, jako je Elon Musk? Ačkoliv – má ho za sebou, vedle sebe nebo dokonce nad sebou? Tolik otázek asi žádný budoucí prezident USA ještě nevyvolal.
