Stravovací paušál připraví rozpočet letos o více než pět miliard
Stravovací paušál neplní svůj účel a státní rozpočet připraví již v prvním roce o 5,3 miliardy korun. V dalších letech to ale může být až 22 miliard korun ročně. Předpoklad dřívějších studií potvrzují čerstvá data, mj. z výzkumu Unie zaměstnavatelských svazů.
Paušál existuje od ledna 2021. Od počátku za ním stála ministryně financí Alena Schillerová. Prý ji vadilo odlévání zisků firem, které v ČR vybudovaly moderní benefitní a poukázkové systémy, do zahraničí. Byť z celkových dividend odváděných za hranice šlo nejvýše o 0,2 procenta. Spíš bychom mohli spekulovat třeba o podpoře řetězců, ale to už teď vlastně je jedno. Paušál ministerstvo prosadilo i přes odpor sociálních partnerů a prostě tu je.
Ministerstvo dopady neřešilo
Zatímco ministerstvo jeho dopady do veřejných financí nikdy věrohodně nevyčíslilo, odbory, zaměstnavatelé a poradenské společnosti se vzácně shodli zhruba na 20 až 22 miliardách korun ročně po dvou až třech letech od zavedení.
Jak tedy tyto odhady vycházejí po první třetině nové daňové hry? Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů paušál dostává 14 % zaměstnanců a jeho roční hodnota dosáhne 9,2 miliardy korun. Po přepočtení na stravenky to odpovídá nominální hodnotě 16,7 miliardy Kč. Přitom výpadek stravenek činil 7,8 miliardy korun. Kam se poděl zbytek? Jednoduše se přelil do úspor nebo spotřeby. Paušál tudíž neplní svůj deklarovaný účel, kterým je podpora stravování. Na to, že šlo od počátku o zcela nesmyslnou a nekoncepční výjimku z výjimky upozorňovala řada odborníků, Komora daňových poradců i Legislativní rada vlády.
Myšlenka dát lidem peníze, aby je utratili za stravování, protože každý potřebuje jíst, je naivně krásná. Stejně tak můžeme tvrdit, že by stát měl zrušit zdravotní pojištění a dát peníze lidem, aby se o své zdraví starali sami, protože každý chce být zdráv.
Měl by stát Zrušit zdravotní pojištění a dát lidem peníze, ať se starají sami?
Proč tomu tak je? Paušál je v první řadě nástrojem daňové optimalizace. Jeho zavádění není motivováno péčí o zaměstnance, ale zcela jednoduchou substitucí mezd – zaměstnanec uvidí na výplatní pásce o pár set korun víc, zaměstnavatel odvede na sociálním a zdravotním pojištění o pár set korun méně. Rozdíl zadotují rozpočty obcí, krajů, státu, důchodový účet a zdravotní pojišťovny. U jednoho zaměstnance jde o pár stokorun měsíčně, ale u milionů zaměstnanců již o miliardy ročně. I to vedlo k tomu, jak z průzkumu také vyplývá, že zaměstnavatelé měli tendenci paušál využít zhruba v o třetinu až polovinu vyšší míře než stravenky.
Až 20 miliard ročně
Studie společnosti Grant Thornton z konce roku 2019 vypočítala negativní dopad zavedení paušálu na veřejné rozpočty ve výši až 8,6 mld. Kč ročně u zaměstnanců, kteří doposud podporu na stravování nečerpali, a až ve výši 19,6 mld. Kč ročně u zaměstnanců, kteří již využívali stravenek nebo kantýn. K celkovému efektu mělo dojít postupně v několika letech. Aktuální studie ukazuje, že již v prvním roce dosáhne výpadek veřejných příjmů 5,26 miliardy korun. Studie tak odpovídá předpokladům vypočteným již před dvěma lety a lze očekávat, že tento výpadek poroste i v dalších letech tak, jak studie, zaměstnavatelé a odbory vládu varovali.
Lidé bez stravenek obědvají méně
I ostatní nálezy Unie zaměstnavatelských svazů pak dokreslují především negativní vliv paušálu na restaurace. Jen 29 % příjemců obědvá ve všední den zpravidla nebo převážně v restauraci, zatímco u příjemců stravenek jde o 53 procenta. Po odeznění epidemie covidu se do restaurací plánuje vrátit 61 % zaměstnanců se stravenkami, ale jen 23 % zaměstnanců s paušálem. Jinými slovy, sektor gastro trpí souběhem covidové epidemie a stravovacího paušálu.
