Ruské akcie padaly kvůli spekulacím o vpádu na Ukrajinu
Ruský akciový trh zažil včera největší pád od loňského dubna. Výprodej ruských akcií související s „geopolitickým napětím okolo Ruska“ vedl k poklesu indexu moskevské burzy o 3,6 procenta a dolarového indexu RTS o 5,6 procenta. Ceny většiny nejžádanějších akcií na moskevské burze ztratily až 8,3 procenta, dodala agentura Interfax.
„Pověsti o údajně plánovaném vojenském vpádu na Ukrajinu vyvolaly nejsilnější výprodej akcií na ruském trhu za půldruhého roku,“ napsal na webu deník Kommersant. Dodal, že dolar poprvé za pět měsíců posílil nad úroveň 75 rublů za dolar. Účastníci trhu pokládají podle deníku tuto reakci za přehnaně emociální a očekávají její korekci – pokud nedojde k eskalaci situace.
Každopádně nový týden začal pro ruský trh ještě větším nezdarem než konec týdne předchozího. Pokud ale minulý týden chování investorů ovlivnilo zhoršování epidemiologické situace v Evropě a všeobecný růst geopolitického napětí, dnešní sesuv vyvolala v prvé řadě politika, napsal Kommersant.
Komentář SH: Agentura Bloomberg například uvedla, že americké monitorovací služby zaznamenaly vysokou koncentraci ruských vojáků u hranic s Ukrajinou. Samozřejmě, může jít o zpravodajskou a mocenskou hru z jedné či druhé strany. Na druhou stranu, pokud by Rusko na Ukrajinu chtělo jít, není lepší čas než teď, kdy má západní hemisféra dost svých vlastních starostí.
Připomněl, že všemu předcházela zpráva agentury Bloomberg, podle které Spojené státy varovaly evropské spojence před chystaným vpádem Ruska na Ukrajinu, z několika stran, včetně Krymu a Běloruska. Následovala prohlášení o nezbytnosti rozšířit sankce proti Rusku. Zahraniční investoři takové novinky nemají rádi, a tak začal výprodej na trhu akcií a státních dluhopisů, poznamenal Kommersant. Nervozitu investorů podle něj zvětšil i pokles obligací Rosnano kvůli riziku bankrotu.
Kreml jako „prázdné a neodůvodněné zvyšování napětí“ odmítl zprávy západních médií, že Spojené státy varovaly své evropské spojence před plány Ruska na vpád na Ukrajinu. „Rusko nikoho neohrožuje,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Mezitím politický šéf NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby zmírnilo napětí u východních hranic Ukrajiny, vyvolané „neobvyklými“ přesuny a koncentrací vojenských sil. Rusko popírá, že by vojenské přesuny byly přípravou na vpád do sousední země.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v závěru minulého týdne zopakoval, že Spojené státy jsou vážně znepokojeny prohlášeními Ruska a jeho postupem vůči Ukrajině. „Máme vážné obavy z nezvyklých vojenských aktivit Ruska na hranici s Ukrajinou. Opravdu nás znepokojují některé výroky, které jsme viděli a slyšeli jak z Ruska, tak ze sociálních sítí,“ řekl Blinken.
