Nezaměstnanost klesá, zájem je o rekvalifikace
Úřad práce České republiky (ÚP) evidoval k 31. květnu celkem 274 322 uchazečů o zaměstnání, o 5756 méně než v dubnu. Podíl nezaměstnaných ke konci května činil 3,6 %, meziměsíčně poklesl o 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání s květnem 2023 byl vyšší o 0,1 proc. bodu, tedy o 20 429 uchazečů, sdělil ÚP ve své pravidelné zprávě.
Nezaměstnanost klesla ve všech 14 krajích a v 70 ze 77 okresů Česka. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v květnu o 7805 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Úřadu práce se úspěšně daří najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí. V květnu takto pomohl 24 056 uchazečům o zaměstnání, což je o 60,9 % více proti stejnému období loni. Proti loňsku výrazně vzrostl počet rekvalifikací, a to o více než 83 procenta. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR znovu nejnižší v celé Evropské unii.
Květen bývá společně s červnem tradičně měsícem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. V květnu registrovaná míra nezaměstnanosti meziměsíčně klesla, pokles se však zpomalil. Vedle sezónních prací, zejména ve stavebnictví, je dalším důvodem snížení postupný rozjezd letní turistické sezóny. Tento pokles však již není tak výrazný a dopadá na jednotlivé kraje nerovnoměrně. Do evidence uchazečů o zaměstnání zatím nepřicházejí studenti po ukončení studia na střední či vysoké škole. Většina absolventů využívá možnosti tzv. „posledních prázdnin“ a do evidence uchazečů o zaměstnání tak vstupuje až v průběhu září. Přibližně 70 % všech nezaměstnaných v květnu vstoupilo do evidence po ukončení předchozího zaměstnání, přes 7 % po ukončení nemoci a necelých 7 % po ukončení péče o dítě.
„Aktuální míra nezaměstnanosti za květen potvrzuje dlouhodobý trend i naše očekávání. V tomto období bývá nezaměstnanost nejnižší, protože se například naplno rozeběhly sezónní práce. Současně ale platí, že v tomto ohledu je Česká republika dlouhodobě premiantem celé Evropské unie. Co je ale také pozitivní a je třeba zdůraznit, Úřad práce je velmi aktivní v poradenství a asistenci uchazečům o zaměstnání. Nabízí řadu různých nástrojů, například rekvalifikací, které lidem mohou pomoci se získáním toho nejvhodnějšího pracovního místa,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Právě nadcházející letní měsíce jsou vhodnou dobou pro rekvalifikace. Jsem moc rád, že zájem o ně stejně jako o rozvoj dovedností v digitální oblasti raketově roste. Letos nastoupilo na rekvalifikace 17 019 lidí, přičemž ke konci května se jich účastnilo 4689, což je meziročně nárůst o 83 procenta. Od spuštění e-shopu jsemvkurzu.cz jsme úspěšně schválili žádost o digitální kurz nebo rekvalifikaci více než 23 tisícům lidí. Absolvování kurzu v letním období může lidem pomoci vydělávat více, ale také zvýšit šance najít lepší zaměstnání na podzim, kdy je k dispozici více pracovních pozic,“ upozorňuje generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
„Výbornou zprávou je, že o služby našeho úřadu mají zájem i tisíce mladých lidí, kterým pomáháme s doplnění nebo rozšířením kvalifikace, ale také se získáním odborné praxe. Navíc v rámci našich projektů odborné praxe zaměstnavatelům dotujeme, čímž snižujeme tlak na výkon, a naopak posilujeme zaměření na růst kvalifikace. Zaměstnavatelům přispíváme i na mentory pro mladé. V celé zemi máme síť více než 100 odborníků, kteří se v jednotlivých okresech věnují právě problematice poradenství mladým a mají znalost místních podmínek,“ odkazuje na program Záruky pro mladé, který spolufinancuje EU, Daniel Krištof.
Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 5141 mladistvých osob do 18 let, kteří byli registrovaní jako uchazeči o zaměstnání, což je 1,9 % ze všech uchazečů o zaměstnání v Česku. Zároveň úřad eviduje 7302 absolventů škol.
„Chce-li někdo změnit zaměstnaní, teď je vhodný čas. Firmy hladoví po kvalifikovaných pracovnících a dlouhodobě je nemohou najít, protože na trhu prostě nejsou. Nízká nezaměstnanost bude dál tlačit firmy k vyšším platům. V této situaci vyhrávají zaměstnanci a nezaměstnaní, firmy tahají za kratší konec provazu,“ komentuje údaje ÚP Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Už šestý měsíc v řadě pokračuje převis počtu uchazečů nad volnými místy, ale nůžky se pomalu zavírají. Dál roste podíl těch, kteří našli práci na ÚP, což jde ruku v ruce s tím, že kvalifikovaní uchazeči si jsou schopni více najít práci sami. Nezaměstnanost žen a mužů šla dolů současně o 0,1procentního bodu, ale rozdíl stále činí 0,7procentního bodu.“
V rámci krajského srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve všech 14 regionech, nejvíce v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a v Karlovarském kraji. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském, ve Středočeském a v Moravskoslezském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 266 517 (v dubnu to bylo 268 046 míst).
Od 24. 2. 2022 do konce května 2024 získalo práci již celkem 425 902 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (287 094 z nich jsou ženy, tedy zhruba 67 %). Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci května jich na území ČR pracovalo 121 247. Nejvíce ve Středočeském (21 383 osob) a Plzeňském kraji (16 910 osob) a v Praze (14 751 osob). Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci května evidoval ÚP ČR celkem 15 878 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v dubnu 16 204 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1848 zájemců o zaměstnání, v dubnu 1825 zájemců o zaměstnání), nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (14 030 uchazečů o zaměstnání, v dubnu 14 379 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,1 % (stejně jako v dubnu).
Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. května tohoto roku se na ÚP zaevidovalo celkem 55 835 (v dubnu 54 811) osob s dočasnou ochranou. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. ÚP proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 13 133 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 10 503 z nich ho také už absolvovalo.
Počet volných míst stagnuje, na jedno volné místo připadá zhruba jeden uchazeč, největší poptávka je po řidičích a po obsluze strojů.
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP celkem 266 517 volných pracovních míst, o 1529 méně než v dubnu a o 19 175 méně než před rokem (pokles o 6,7 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,1), Bruntál (6,4), Hodonín (5,6) a Děčín (4,8). Na přibližně 73 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 66,8 % tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky pro výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče.
Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 468 míst) a ve Středočeském kraji (51 779 míst).
Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2079 pozic. Nejvíce v Ústeckém (847) a v Moravskoslezském (313) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a podobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.
Na veřejnou službu nastoupili v březnu celkem 3164 lidi. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.
