V Kanadě se pálí knihy. Začneme pálit faktury?
V Kanadě se obnovilo vyřazování dětských knih ze školních knihoven. Část těch o Asterixovi nebo Tintinovi dokonce skončila v plamenech. Protože podporují stereotypní představy o domorodcích. Co kdybychom začali pálit faktury? Podporují stereotypní představu, že za službu se má zaplatit.
Předně nechápu, co mají Asterix a Obelix společného s domorodými obyvateli Kanady, když se pohybovali v Evropě. Ale nešť, je asi pravda, že po lese ženy našich předků neběhali v sexy minisukních jak lehké děvy. Jenže úplně tak lze říct, že postavy a děje mnohých dnešních, zvláště televizních komiksů jsou úplně odtržené od světa. Postavy, inkasující desítky ran, stále vstávají v plné síle, malí kluci řídí automobily a dokonce rakety, malé holky vypadají jak sexbomby. To ovšem nikomu nevadí. Možná až k nim vyprší autorská práva…
Celá ta šílená kanadská aktivita zapadá do dnešního hyperkorektního pojetí světa, v němž ani to, co máme přímo před očima, neexistuje, pokud s tím ideově nesouhlasíme. Muži a ženy se neliší, stejně tak různé barvy pleti jsou stejné.
Orgány toho a onoho státu unie či organizace tak rozhodují, co je pravda. Chvíli je plyn zeleným zdrojem, a pak zase fosilním, carbonovým. Ať žije biomasa, ba ne, je škodlivá. Test vypovídá o negativitě tři dny, ale pak zase jen jeden den. Dokonce už jsme ve stavu, kdy 60 či 70 % znamená všichni a 30 či 40 % znamená nikdo. Psychiatři upozorňují na famózní paradox, jak se v USA před léty podařilo snížit počet lidí s psychickou chorobou. Změnou kritérií. Šup, a byli zdraví.
Přímo úchvatná je problematika nebinárních osob. Jestliže v USA se nebinární jedinci o 33 % spíše zřeknou zdravotní péče kvůli strachu z diskriminace, je to dost hrozné a je potřeba takové pocity a identity destigmatizovat. My ale už dnes máme nebinární kategorie. Buďto se do nich vejdete, nebo ne. Takže jsme jeden stereotyp (že lidé se dělí na muže a ženy) odstranili a nahradili jiným. V nadsázce by se dalo říct, že kdo se cítí jelenem, je v pořádku, ale kdo rybou, patří do blázince.
Je-li něco sterepotypní a ním se to nelíbí, označíme to za nevhodné a zčneme to lividovat. Co třeba ceny energií? Není vhodné stereotypní představu, že za služby – včetně drahých energií – se má platit? Vyřešili bychom tím nejeden velký problém. Připadá vám to absurdní? Mě také. Ale to mi nedávno připadal i fakt, že se v 21. století budou pálit dětské knihy. Ony se ty hranice pořád nějak posouvají. Bohužel v mnoha oblastech. Až si člověk říká, zda zase nestojíme na hraně nějakého dějinného zlomu.
