Green Deal ani euro nejsou tématy voličů do Evropského parlamentu
Do Evropského parlamentu (EP) se bude volit za necelé dva měsíce. Je velice pravděpodobné, že tyto volby budou hodně důležité pro další směřování a fungování Evropské unie. Ono se totiž za uplynulých pět let vládnutí stávajícího EP a Evropské komise mnoho věcí vyvinulo k horšímu. Naplánovány jsou další reformy, které hrozí poškozením evropské ekonomiky, snížením životní úrovně obyvatel, prohloubením demografického a imigračního problému a v neposlední řadě potížemi v zásobování zbožím a energií.
Čeští kandidáti zatím nějakými konkrétními programy pro své volební období neplýtvají, až na výjimky. Piráti například tvrdí, že jediný problém Zeleného údělu je, že na něj nejsou peníze, ale mají zcela konkrétní plán, jak je zajistit: musejí je lidé vydělat. Dá se předpokládat, že Alexandr Vondra, vůdce kandidátky koalice SPOLU, bude pokračovat ve snahách oslabit ekonomické hrozby, zakuklené ve snaze ochránit planetární klima nad Bruselem a Štrasburgem. Jeho snaha ale ztrácí ostřejší kontury ve spojení s Luďkem Niedermayerem, vehementním zastáncem návratu Evropy do předindustriální éry, jenž obdržel číslo 3 na téže kandidátce. Krčit rameny bychom mohli nad dlouhou řadou podobných kompromisů, či opatrností, tedy snah ne až tak přitáhnout voliče názorově blízké, ale spíše nenaštvat voliče názorově vzdálenější.
Pozoruhodnou zprávu ze svého předvolebního průzkumu čerstvě zveřejnila agentura STEM/MARK. Kromě obligátních preferencí zpráva nabízí zajímavý pohled na voličskou mapu. Výzkumníci zjistili například, že se svou volbou v předchozích volbách do Poslanecké sněmovny jsou převážně spokojeni voliči opozičních stran ANO a SPD, skoro polovina minulých voličů koalic SPOLU nebo PirSTAN spokojená není. „I přesto však většina z nich plánuje nyní (do EP) volit obdobně, jelikož v nabídce stran zatím nevidí jinou přijatelnou alternativu,“ komentuje analytik STEM/MARK Radek Pileček.
Green Deal se nepropracoval mezi nejdůležitější volební témata. V pořadí se ocitl na 8. místě s 51 % zajímacích se voličů. První pětici v průzkumu zaujala tato témata: bezpečnost Evropy, energetická a surovinová bezpečnost Evropy, migrační politika a boj s nelegální migrací, konkurenceschopnost Evropy a boj s dezinformacemi. S procentuálním zastoupením (sestupně) od 89 % do 71 procenta. Přijetí eura u nás zaujalo 27 % voličů.
Průzkum následně zjišťoval, které strany se diskutovanými tématy zabývají. U bezpečnostních záležitostí nevychází žádná ze stran jako vyloženě dominantní, avšak u migrační politiky a boje s nelegální migrací vystupují SPD a Trikolora a hnutí ANO. Koalice SPOLU dominuje v očích voličů jako subjekt, který se zabývá konfliktem na Ukrajině (šesté téma v pořadí voličů, 68 procent). Vládní strany jako takové zastiňují ostatní například v boji s dezinformacemi.
Americký satirik Ambrose Bierce už na přelomu 19. a 20. století ve svém Ďáblově slovníku definuje volby jako svátek demokracie, při kterém má volič svaté právo svobodně hlasovat pro svého zástupce, kterého mu stejně vybral někdo jiný. V aktuálním dění průzkum STEM/MARK potvrzuje, že voliči se s vůdci kandidátek příliš neztotožňují. Nejznámější jména pro širokou veřejnost jsou Danuše Nerudová (STAN) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Oba tyto politiky znají 82 % dotázaných, u Nerudové je ale mírně vyšší podíl těch, kteří dokonce vědí, že je vůdkyní kandidátky. Na 3. místě je podle známosti lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra (65 %). Přibližně polovina respondentů zná Kateřinu Konečnou či Kláru Dostálovou, u ostatních je však již jejich známost podstatně nižší. „Ukazuje se, že ani pravděpodobní voliči jednotlivých uskupení většinově nemají tušení, kdo jimi preferovanou kandidátku do evropských voleb vede,“ říká Radek Pileček. Asi nejvíce lze v tomto ohledu „pochválit“ příznivce KSČM (Stačilo!), mezi kterými přibližně polovina ví, že je Konečná jejich vůdcem. Naopak Marcel Kolaja (Piráti) nebo Petr Mach (SPD a Trikolora) zůstávají na velmi nízkých hodnotách (pod 15 %) i při omezení vzorku jen na voliče příslušných stran.
Z 11 hodnocených lídrů kandidátek vnímají lidé většinu jako prozápadně orientovanou. Výjimkou jsou Kateřina Konečná a Hynek Blaško, kteří jsou naopak v očích veřejnosti orientovaní spíše na Východ. Za politicky nejzkušenější byli označeni A. Vondra, K. Konečná a L. Zaorálek. Nedostatek politických zkušeností spatřují lidé u Filipa Turka (Přísaha a Motoristé), ale též Johanny Nejedlové a Danuše Nerudové. Nerudová byla českou veřejností rovněž označena jako nejméně důrazná ze všech hodnocených osobností, tudíž by mohla mít podle Čechů problémy prosazovat v Bruselu dostatečně důrazně české zájmy. Jako nejvíce liberálního vnímají ti, kteří danou osobnost znají, Marcela Kolaju (Piráti). To ale jen dokládá zásadní významový posun, totiž veřejné nepochopení, přívlastku „liberální“ v politice.
Většinu vůdců pasují lidé spíše do mírně konzervativní části politického spektra, ovšem rozdíly mezi jednotlivými kandidáty nejsou příliš výrazné. Respondenti v neposlední řadě vybírali, čeho si na kandidátech nejvíce váží. „Zatímco na Vondrovi nebo Zaorálkovi lidé nejvíce oceňují jejich politické zkušenosti, na Nerudové je to zejména její reprezentativní vystupování a na Filipu Turkovi jeho elán a životní energie,“ doplňuje analytik Pileček.
A nyní tedy ty volební preference, bez komentáře:
Na závěr ještě trošku „teorie relativity“. Volební účast v průzkumu deklarovalo 41 % Čechů. „Dlouhodobě ale víme, že skutečná volební účast bývá oproti té deklarované v průměru až o čtvrtinu nižší, což by v tuto chvíli odpovídalo reálné účasti kolem 30 až 35 procent,“ upozorňuje analytik Radek Pileček. „Vzhledem k předpokládané nízké volební účasti jsou přesné odhady volebních výsledků relativně problematické,“ upozorňuje sociolog Jan Burianec z agentury SETM/MARK. „Aktuální voliči SPOLU jsou zklamaní, ale pravděpodobně se k podpoře SPOLU ještě nyní ve volbách vrátí, proto očekávám konečný výsledek o trochu lepší.“
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace online (na Českém národním panelu) a telefonického dotazování se zúčastnilo 1009 respondentů reprezentujících českou dospělou populaci proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Data byla vážena s ohledem na preference v parlamentních volbách 2021. Šetření probíhalo v termínu od 28. března do 8. dubna 2024.
