V Česku se loni postavily první větrné elektrárny od roku 2019
V České republice bylo loni postaveno pět nových větrných elektráren s výkonem 13,3 megawattu (MW), takové zdroje vznikly poprvé od roku 2019. Celkově se počet větrných elektráren v ČR zvýšil na 345 s celkovým výkonem 352 MW. Vyplývá to z údajů Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Celkový instalovaný výkon odpovídá asi třetině výkonu největší české uhelné elektrárny v Počeradech.
Největší větrná elektrárna v ČR byla loni postavena v Jívové na Olomoucku. Šlo celkem o pět zařízení s výkonem dva megawatty. Další elektrárny vznikly v Žipotíně na Svitavsku, Vrbici na Karlovarsku, Dívčím Hradu na Bruntálsku a u Moravice na Opavsku. Některé zdroje ovšem budou postupně plně připojovány do sítě až letos.
Jedná se o první postavené větrné elektrárny v Česka od roku 2019. Jejich výstavba často naráží na odpor obyvatel obcí. Řadu zamýšlených projektů v předchozích letech zastavily protesty místních obyvatel. Zástupci oboru si dlouhodobě stěžují také na komplikace v povolovacích procesech.
Větrné elektrárny se v ČR podílejí na celkové spotřebě elektřiny jedním procentem. Například v sousedním Rakousku tento podíl činí 12 %, v Polsku 11 procent. Podobně jako Česká republika je na tom Maďarsko, naopak na Slovensku jsou v provozu pouze tři MW větrných kapacit. Celkový průměr v EU je pak kolem 17 %, průměr zvyšují zejména přímořské státy.
Do budoucna komora očekává mnohem rychlejší výstavbu větrných elektráren v Česku. Do roku 2030 předpokládá výstavbu až 500 nových zařízení s celkovým výkonem kolem 1650 MW. Komora si v této souvislosti hodně slibuje hlavně od zjednodušování a zkrácení povolovacích procesů. Nové větrné elektrárny podle ní budou vznikat například i ve smrkových monokulturách v hospodářských lesích mimo národní parky a další chráněné oblasti. Podle komory je zároveň do budoucna nutné uvažovat o větších zařízeních, které vyprodukují více elektřiny.
