MMF: Ekonomický růst letos nedosáhne dříve očekávaných 6 %

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že letošní růst světové ekonomiky mírně zaostane za jeho červencovou prognózou, podle které měl činit šest procent. Uvedla to  výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Poukázala přitom na rizika spojená s dluhy, inflací a rozdílnými hospodářskými vyhlídkami v jednotlivých zemích. Upozornila, že nový odhad letošního růstu globálního hospodářství fond představí příští týden v úterý.

„Rizika a překážky pro vyvážené globální oživení se staly zřetelnějšími,“ uvedla. Oživení světové ekonomiky v poslední době brzdí vzestup počtu případů nákazy koronavirem v řadě částí světa a výpadky v dodavatelských řetězcích, které přispívají také k růstu inflace. Šéfka MMF varovala, že vysoká inflace by mohla přimět centrální banky k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo vést k dalšímu zpomalení hospodářského růstu.

Komentíř SH: Ví něco, co my nevíme? Klíčové banky Fed a ECB sice už připouštějí, že inflace je vysoká, ale zatím naznačují jen mírnou reakci.

Georgievová upozornila, že Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, zůstávají důležitými motory hospodářského růstu. Poukázala rovněž na příznivý vývoj v Evropě. „Naproti tomu v řadě jiných zemí se hospodářský růst dál zhoršuje,“ dodala.

MMF podle Georgievové předpokládá, že vyspělé ekonomiky se vrátí na úrovně z období před pandemií již v příštím roce, zatímco většina rozvíjejících se ekonomik bude k plnému oživení potřebovat „mnohem více let“. Georgievová rovněž vyzvala bohaté země, aby zvýšily dodávky vakcín proti covidu-19 do rozvíjejících se zemí a odstraňovaly obchodní bariéry.

evropské země musí pečlivě připravit plány na přechod ke konsolidaci veřejných financí

V reakci na otázku ohledně rostoucího zadlužení v Evropě šéfka MMF uvedla, že zlepšující se stav ekonomiky poskytuje tomuto kontinentu prostor, aby se dokázal vyhnout nové dluhové krizi. Upozornila však, že evropské země nyní musí pečlivě připravit plány na přechod ke konsolidaci veřejných financí, aby smazaly zvýšenou dluhovou zátěž vyvolanou pandemií, aniž by musely přikročit k „brutálním“ škrtům ve výdajích na vzdělávání či zdravotní péči.