Měkčí norma Euro 7 není vítězství, ale trhlina. Vysavače na brzdy zůstávají?
Oslavy kolem změkčení normy pro automobily Euro 7 kazí fakt, že leccos z drsných novinek zůstává. Je to ale další trhlina v dosud jednoznačné linii.
Když tě nikdo nepochválí, musíš to udělat sám, říká staré pravidlo z oblasti propagace a manipulace. Český premiér a ministr dopravy se tak už pár dní bijí v prsa, jak to hezky v té Evropě zařídili. Nic proti. Není důvod nevěřit, že Česká republika si také řekla své a pomohla k výsledku. Měla totiž v zádech hned celou skupinu dalších evropských států a to se pak vyjednává jinak.
Klíčové bezpochyby je, že se proti původní podobě Euro 7 postavily Francie a Itálie a že hodně kritiky znělo i z Německa. To jsou totiž tři evropské bašty automobilového průmyslu. Bez ohledu na to, že obří skupina Stellantis formálně sídlí v Nizozemsku. Sice tam platí daně, ale pracovní místa vytváří hlavně ve Francii (Peugeot, Citroën a DS), Itálii (Fiat, Maserati, Alfa Romeo a Lancia) a v Německu (Opel). Kromě toho pak ještě v USA a menší míře Velké Británii. Ještě většími výrobci jsou na starém kontinentu VW, BMV a Mercedes Benz.
Francie je jednou z vůdčích sil EU. A když se k ní přidala Itálie (no spíše se Francie přidala k Itálii) a Polsko, tedy další dvě velké země za podpory Rumunska, Bulharska, Portugalska, České republiky, Slovenska a Maďarsko, znamenalo to podle našich starších propočtů, že se v europarlamentu tohle spojení postačí k zablokování normy.
Aspoň to nebudou dostihy
Ministři „zodpovědní za konkurenceschopnost“ nakonec odmítli zpřísnění emisních norem, a hlavně posunuli termín zavedení všech opatření do praxe. Ta druhá věc hrozila být hodně na palici. Norma totiž původně měla platit už od ledna 2025 s tím, že pro osobní automobily už se měla aplikovat od poloviny stejného roku. Nyní se posouvá aplikace na 30 měsíců.
Proč na palici? Protože teprve teď by se automobilky dozvěděly, co a jak, a ještě čekaly na prováděcí vyhlášky. Pak už by nastal sprint, kdo to vůbec stihne všechno zavést do výroby.
Kromě zachování emisních limitů na současné úrovni se také opatrně sděluje, že nenastanou brutální změny v metodice jejich měření. Ministr dopravy Martin Kupka to naznačoval tak, že se „významně změnily a zjednodušily podmínky pro testování i u nákladních vozidel.“ Jiné zdroje říkají, že zůstanou zachovány ty nynější. Tak si počkejme. Zatím to totiž vypadalo tak, že se bude muset namísto v laboratoři testovat v ostrém provozu a za všech možných scénářů – tedy v extrémním vedru, extrémní zimě apod. Což si nikdo neuměl představit.
snad nepřijdou brutální změny v metodice měření emisí
Pořád ale má norma řešit otěry z brzd. Vědci totiž došli k názoru, že jsou významným zdrojem mikroplastů. A ty zase škodí nám, lidem, i přírodě. O tom druhém nelze pochybovat. Mikroplasty jsou všude, dokonce i v útrobách a prý i v mase mořských ryb. Jak velkým zdrojem jsou brzdy u aut, to přenechme těm, kteří to dokážou kvantifikovat.
Co ale s tím? Asi nejefektivnější nápad říká, že by u každého kotouče byl minivysavač, který by ty otěry vysával. Zatímco zastánci původního znění normy tvrdí, že to automobily neprodraží než – v přepočtu – o pár tisícovek, kritici hovoří o mnohonásobku.
Otěry z brzd mohou trápit mnohem víc i elektromobily
Zlomyslnou radost mohou mít ti, kteří nesnášejí elektromobily. Zatímco totiž problémům s emisemi jsou ušetřeny, otěry brzd je mohou trápit víc než auta se spalovacími motory. Jsou totiž významně těžší, což má samozřejmě na tuto věc zásadní vliv.
Jedno je ale jisté. Zatímco léta to vypadalo, že v Evropské unii se něco dohodne v zákulisí, hlavně mezi Německem a Francií, a zbytek je jen divadlem pro voliče, teď je vidět, že jednotnost je narušena. I když si předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pochvaluje, že všechno šlape, jak má. Zrovna v týdnu, kdy dostala extrémně zelená linie po čuni.
Nebylo a není k tomu ani potřeba vítězství protisystémových stran. Nejprve unie vzala na milost jádro a plyn, teď upustila od drsné normy, která by evropský automobilový průmysl možná rovnou odvedla na krchov. I bez ní má totiž problémů až dost.
